Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Muzeum barokních soch a rekonstrukce klášterních zahrad

Autor: Projektil architekti | Roman Brychta, Adam Halíř, Ondřej Hofmeister, Petr Lešek
Spoluautor: Ivana Dvořáková, Kateřina Horáková, Bohdana Linhartová, Rudolf Wiszczor
Spolupráce zahradní a krajinářská architektura: Aleš Steiner, Pavlína Malíková, AO5 zahradaní hrací prvky, Lenka Klodová
Adresa: Školní náměstí, Chrudim, Česká republika | mapa
Realizace: 2011 Užitná plocha: 1212 m²
Zastavěná plocha: 1001 m² Plocha pozemku: 12442 m²
Obestavěný prostor: 8180 m³

Úvod
Památkově chráněný komplex Kapucínského kláštera s dominantním objektem kostela sv. Josefa je součásti centra města Chrudimi. Po 50 letech prázdnoty a devastace se kostel stává městskou kulturní institucí a svou expozicí zaměřenou na venkovskou barokní plastiku přesáhne regionální význam. Součástí komplexu kláštera jsou zahrady, jejichž rekonstrukcí vznikl veřejný prostor s funkcí městského parku, jenž nabízí herní aktivity (dětské herní prvky, pétanque, podium,…) i rekreační parkovou zónu.
Urbanistické řešení vychází ze snahy o zapojení nových funkcí galerie do okolního prostředí, na jedné straně městského a rušného Školního náměstí a na straně druhé klidového prostoru klášterních zahrad, které jsou svou pozicí a rozlohou ojedinělým klidovým, zeleným protipólem kamennému historickému centru.

Kostel
Inspirací pro architektonické řešení byl význam kapucínského prostého života ve víře a službě, který se promítal i do vlastní architektonické typologie kapucínských klášteru. Snažíme se tuto upřímnou chudobu – jednoduchost až strohost - vložit do přístupu k řešení nové funkce kostela.
Při seznamování se s podklady a historickými plány jsme objevili neobvyklou původní vestavbu Lorety do kaple (patrné zbytky na západní vnitřní stěně). Toto umístění nám přišlo tak jedinečné, že jsme v našem projektu navrhli vestavěný objekt, který by tuto svébytnou prostorovou náladu připomněl.
Hlavní důraz klademe na původní prostor kostela. To se při řešení instalace galerie vkládá do vytvoření pocitu návštěvníka „já v prostoru a sochy“ oproti „já se sochami v prostoru“. Nesmí být totiž vyvolán dojem lapidária, kde je mnoho předmětů a výraz prostoru je potlačen. Návštěvníkovi je přístupný celý kostel včetně sakristie. Prostor je bílý – nástěnné a nástropní malby jsou zčásti zakryty – přetřeny, jemnou bílou poloprůhlednou lazurou. Dochází tak k potlačení pestrosti a ke sjednocení prostor galerie, které je nutné pro instalaci plastik. Pestrost poslední výmalby kostela z počátku 19. století tak není v ostrém kontrastu s instalovanými plastikami. Původní hierarchie členění prostoru je převedena do různého podlahového materiálu. Stávající drobné detaily kostela jsou zachovány jako připomínky původní funkce. Vstup moderního – současného výrazu je omezen na vestavěné prvky – schodiště vedoucí dolů do 1.NP (kostel je vestavěn do městského příkopu a tak je směrem k zahradám dvoupodlažní), vestavěný objekt v loretánské kapli a sociální zázemí v 1.NP. Jsou jednoduché tvarově i materiálově, tak aby pouze připomínaly geometrie původních vestavěných prvků a přitom sloužili nové funkci galerie.
Sklepní prostor 1.NP je řešen tak aby byl co nejvíce čitelný původní velkorysý prostorový koncept. Kvůli nekvalitním stávajícím povrchovým úpravám a nutnému zásahu do skladeb podlah a stěn (hydroizolační konstrukce – odvod vlhkosti z prostor), jsou nehodnotné povrchy nově upraveny. Pouze pod západní kaplí jsou, dle restaurátorského průzkumu, zachovány a restaurovány fresky. Na přízemí navazuje dvůr ohraničený opěrnou zdí a spojený rampami se zahradami. Arkády na úrovni dvora jsou jednoduše zaskleny a tvoří tepelný filtr mezi interiérem a exteriérem. Vše je v jednoduchých lineárních liniích, či plochách, tak aby nedocházelo k výrazové kolizi s původním historickým objektem.

Konstrukční řešenípředstavuje statické zajištění stěn, kleneb a krovu v návaznosti na podrobné průzkumy. Mimo to bylo provedeno odvodnění a odvlhčení zdiva spodní části kostela. Nové konstrukce minimálním způsobem zasahují do původních (vestavba kanceláře je zavěšena z úrovně krovu bez zbytečných zásahů do obvodových zdí). Součástí prací bylo též restaurování a záchrana hodnotných maleb a cenných kamenných, dřevěných a kovových stavebních prvků.

Rozvody a instalace - Instalační vedení jsou navržena a vedena s ohledem na stav objektu. Maximální péče byla věnována zachování původních konstrukcí a to včetně omítek v hlavní lodi.

Vnitřní osvětleníjeho koncepce je založena na jednoduché funkci vlastního svítidla, v duchu kapucínské strohosti – skromnosti. Cíleným výsledkem je přesto silný zážitek z prostoru a expozice.

Venkovní osvětlení - je navrženo jemné nasvícení hlavní portálu, bočních vstupů, doprovodné osvětlení cest, ramp a schodů, osvětlení dvora a osvětlení infopanelu před hlavním vstupem.

AV vybavení - v prostorách galerie slouží především pro vytvoření atmosféry - přenos hudby na pozadí expozice. AV vybavení v projekční místnosti, která je akusticky odcloněna, je řešeno nezávisle k provozu muzea. Audiovizuální vybavení je navrženo s důrazem na kvalitní přenos mluveného slova, komorních koncertů a s dodatečným zařízením pro konferenční provoz a provoz dalších společenských akcí.

Klášterní zahrady
Místo s pamětí Zahrady leží hned za městským opevněním nad řekou Chrudimkou. Posledních 50 let sloužily jako zahrada zvláštní školy. Na zadání bylo zajímavé skloubení více faktorů. Zahrady mají sloužit pobytu dětí i seniorů a mají být i průchozí pro novou příjemnou cestu do centra města. Mají sloužit veřejnosti, ale zároveň být i zázemím školy. Jsou na historickém místě, ale mají sloužit dnešním lidem.
Inspirací návrhu byl historický vývoj kapucínských zahrad a utváření místa. Klášterní zahrady se skládaly se čtyř částí: užitkové zahrady, štěpnice - ovocného sadu, rajského dvora a hřbitova řeholníků (který v Chrudimi nebyl). V projektu jsme navázali na toto historické členění a zároveň jsme navrhli soudobý pobytový park. Tvar pozemku pomohl vytvořit přirozené hranice mezi jednotlivými částmi. Nechtěli jsme zbytečným a drahým gestem výrazně měnit terén, nýbrž jej dekódovat a pouze dotvořit. Zastáváme myšlenku dlouhodobé paměti krajiny, která se nedá násilně potlačit nebo vymazat.

Zahrady mnoha smyslů / Smyslové zahrady
Nová úprava do zahrad vrací trojdělení. Na vstupu od města je výrazná mlatová rovina – Plato. Za ní je renovovaný sad – Štěpnice. A ve zvláštní enklávě, ještě uvnitř městských hradeb, je růžová zahrada – Rosárium.
Plato je vytvořeno na stávající rovině – velkorysý prostor rámovaný klášterem z jedné strany a na druhé otevřený dálkovým výhledům. Poloha za „zámkem či hradem“ navozuje atmosféru francouzských upravených zahrad. Rovina krytá mlatem skýtá hlavní pobytovou část zahrad. Návštěvníkům nabízí díky svému povrchu volný neomezený pohyb. Protíná jej chodník, který pokračuje od vstupu k dřevěné Promenádě oddělující Plato a Štěpnici. Na Platu jsou soustředěny herní a společenské aktivity, kryté mohutnými korunami solitérních stromů: relaxační objekt pro nejmenší děti, hřiště na pétanque a parket pro hudební produkci. Plato je nejvyšší místo klášterních zahrad – stromy zachytávají vítr. Hry, hudba a šumění listí v korunách vysokých stromů definuje PLATO jako zahradu sluchových vjemů.
Štěpnice začíná na původním terénním zlomu, pod dřevěným chodníkem Promenády a svažuje se ke klášterní zdi nad řekou – terén zde tvoří přirozený dolík, takže jde o intimnější část. Má atmosféru anglického parku a je koncipována jako vzrostlá louka s ovocným sadem a nádrží na vodu. Je to tvarově nejrozmanitější část zahrad. Pohyb ve vysoké trávě je umožněn po kosených štěrkových, trávou prorostlých cestách. Dochované ovocné stromy jsou doplněny novými. Ovoce ze stromů, byliny a chladná voda z nádrže definují ŠTĚPNICI jako zahradu chutí. Tráva nabádá k polednímu odpočinku. V závěru Štěpnice je položené „sluneční“ KORZO – široký mlatový chodník podél severní zdi obrácený k jihu. Umožňuje posezení na lavičkách a slunění. Vedle sezení jsou komponované podélné záhonky bylinné zahrady. Tyto záhonky slouží též pro výuku základních škol. Na KORZO lze vstoupit vrátky od řeky Chrudimky.
Rajská zahrada - Rozárium obehnaná ze tří stran plnou zdí tvoří tichý kout. Je to intimní místo, růžová zahrada plná drobných květů, stříhaných plotů a pravidelných záhonů - ROZÁRIUM jako zahrada vůní a barev. Je uzavřeno ze dvou stran živým plotem od rušivého provozu školy a policie a ze zbylých stran jej uzavírá bývalé městské opevnění s baštou - Prachárnou.
Všechny části zahrad jsou propojeny parkovými cestami, které kopírují tvar terénu a svým jemným zakřivením vybízejí k volné a pomalé procházce. Nevšednost prostředí doplňují individuálně řešené vstupy pro návštěvníky a výtvarné herní prvky.

Nástroje pro použití zahrady
Zahrady se skládají ze dvou základních prvků –ploch (včetně vegetace) a drobných staveb. Drobné stavby jsou navrženy jako tvarově jednoduché a výrazné. Materiál je převážně přírodního, masivního charakteru (dřevo, ocel, beton) a snoubí se v něm užitné vlastnosti a příjemný stabilní pocit. Každý z prostorů má své zvláštní objekty a zároveň jimi některé prostupují a sjednocují celé prostředí. Mezi drobné stavby v zahradách patří vstupy, rampy, dřevěný chodník, podium, zdi, lavičky, oplocení a výtvarné prvky.
Vstupy mají každý svou silnou individualitu. Vstup od řeky je vytvořen v místě niky staré zahradní zdi jako ušlechtilý betonový rám. Vstup z předměstí má výrazné lemování masivními trámy, neboť na něj navazuje dřevěný chodník – Promenáda, který prochází napříč Zahradami, zahrnuje do sebe i stávající stromy a končí u výrazné dřevěné rampy – vstupu do Rosária. Rampa se klene nad Štěpnicí a je svého druhu rozhlednou i jevištěm. Na Platu je položeno kruhové dřevěné podium, které může sloužit pro tanec, koncerty, nebo jen k posezení. Tam kde Zahrada není lemována starou zdí, je nové oplocení navržené jako jemný průhledný prvek, nebránící vnímání kostela na pozadí zahrad. Široké schodiště ke škole může posloužit k sezení. Lavičky jsou záměrně navrženy ve třech šířkách pro jednu až tři osoby (nebo ležení) a na Platu jsou seskupeny do „obývákových sestav“, aby umožnily přirozený kontakt proti sobě. Plato doplňují hřiště na petanque.
Důležitou součástí zahrad jsou výtvarná díla, která zde slouží zároveň jako herní prvky. Navrhla a vytvořila je výtvarnice Lenka Klodová. Jsou to vlastně oživlé zahradní a sadařské potřeby – štafle, klepadla se zavěšenými sítěmi a „kýbl“ jako příjemný vodní prvek. Záměrně nebyly použity typizované prvky, které svým opakováním vytvářejí unifikovaný, supermarketový pocit. Tak osobité místo jako Klášterní zahrady si nepochybně zaslouží individuální přístup.













Literatura
 

Projekt
Fotograf
Tomáš Rasl
Zdroj: Autorská zpráva
Vložil: Milan Domkář, 16.11.11
Návštěvnost: 48621 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
:-) Mario Sebok 01.12.11 09:08
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Březen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.