Kostel sv. Michala na Lublaňských blatech

Cerkev sv. Mihaela na Barju

Kostel sv. Michala na Lublaňských blatech
Kostela na Lublaňský blatech vznikl na žádost trnovského faráře Fran Saleški Finžgar, který byl  Plečnikovým sousedem a jeho častým zadavatelem projektů. Z nedostatku finančních prostředků a komplikacemi s pozemkem se realizace neustále odsouvala, až vypomohl velkostatkář Josip Kosler, který na stavbu kostela odkázal část svého majetku, ale jak se později ukázalo, částka nebyla dostačující a projekt musel být znovu přepracován, aby se dal postavit co nejlevněji. V bažinatém terénu s komplikovaným zakládáním si musel Plečnik vystačit s darovaným dřevem a materiálem z místního kamenolomu.
Kvůli rychlejšímu vyjednávání s úřady byl kostel původně vydáván za dočasnou stavbou. Základ tvoří kamenné přízemí, kam je umístěn farářův byt, a mohutné nároží se smíšeného zdiva. Zbytek vyplňují dřevěné stěny a mohutné sloupy.
Na cestě po schodišti do kostela v horním podlaží dominuje předsazená zvonice, jejíž šířka je z přístupové strany monumentální, ale tloušťka je pouze třetinová. Zvonice je od hmoty kostela odsazena také ze statických důvodů méně únosného podloží. Zvonici tvoří plná hmota vylehčená osmi půlkruhovými otvory a cesta na vrchol věže vede po venkovním vykonzolovaném schodišti. Status dočasné stavby také nejspíš umožnil schválení formálně výrazného, ale po bezpečnostní stránce nevyhovujícího zábradlí pro hlavní schodiště z betonových sloupků, které mezi sebou mají až půlmetrový rozestup.
V interiéru převládá světlé dřevo, šestice půlsloupů a čtyři sloupy. Všechny tyto prvky jsou pomalovány lidovými vzory, které se dokonale hodí do zdejšího venkovského prostředí. Stejně charakteristickým prvkem jako zvonice při vstupu jsou pro projekt kostela sv. Michala také sloupy, na něž byly z finančního nouze použity svisle vyskládané betonové kanalizační skruže. Obvodové sloupy jsou omítnuty a vnitřní sloupy jsou přebroušeny a pomalovány geometrickými vzory. Odhalená střešní konstrukce nemá připomínat tradiční dřevěné krovy, ale odkazovat hlouběji do historie a vzbuzovat archaické asociace. Nedostatek peněz Plečnika přiměl k řadě provizorií, z nichž mnohé prokázaly neskutečnou Plečnikovu nápaditost (svítidla z mlýnků na kávu). Z finančních důvodů byly na zastřešení použity levné betonové tašky, které odkazují na římské období a Plečnik se k tomuto řešení později často vracel.
2 komentáře
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
perfektní
Tomáš Vích
11.08.10 04:42
>>Vích, ...připomíná
gallina-scripsit
11.08.10 09:45
zobrazit všechny komentáře

Více staveb od Josip Plečnik