Taliesin West

Taliesin West
Povstavší z pouště - Taliesin West

Zapadlý v poušti, zamlžený v oparu rozehřátého vzduchu, jehož teplota má něco přes 40°C. Slunce zde nezná slitování. Každá živá bytost touží po stínu. Zvrásněná drsná krajina, charakteristická trčícími komíny nahé horniny zbarvené do ruda, doprovází majestátní solitéry, kde nejznámější a nejčetnější z nich dosahují výšek šesti až dvanácti metrů a váží (napuštěné) přes deset tun. To je Taliesin West, dílo Franka Lloyda Wrighta, v Údolí slunce ve státě Arizona (300 km od Grand Canyonu). Vzdělání bylo součástí odkazu rodiny Wrightů. V roce 1886 jeho tety Jane a Nele Lloyd Jonesovy založily Hillside Home School (rodinnou školu) ve státě Wisconsin. Tato škola fungovala na principu spojené teorie a praxe, která se radikálně lišila od všech soudobých metod ve školství. Filosofie školy ovlivnila mladého Franka Lloyda Wrighta. Ten pro ni později navrhl nové budovy. Wright se přestěhoval do Chicaga v 19 letech, jeho učitelem a zároveň zaměstnavatelem byl Louis Sullivan. Jako osamostatnivší se nezávislý architekt začal vychovávat novou generaci mladých architektů ještě tradiční cestou, jakou poznal u Sullivana. V roce 1932 Wright se svou ženou Olgivannou založil vlastní školu pro šíření jejich filosofie a s jejich pojetím chápání architektury a designu. Škola, kterou nazvaly Taliesin West Fellowship, zajišťovala výuku v celé odborné šíři za plné integraci všech aspektů studentského života. K dosažení takovéto komplexní výuky vytvořili učební program, úzce propojený s Wrightovým architektonickým ateliérem a komunitou rezidentů v Taliesinu. Studenti, oslovovaní Wrightem učni, tak určitou část života trávili v symbióze se životním stylem jejich mistra.
Studenti přicházeli do Taliesinu ze všech koutů USA i ze zahraničí. Na počátku museli všichni přiložit ruku k dílu při budování Taliesinu. Pod Wrightovým vedením žáci a místní řemeslníci opravili a modifikovali budovy Hillsideské školy. Důraz při studiu byl kladen na ateliérovou tvorbu a konstrukci. Učni se však během studia zabývali hudbou, malbou, plastikou, filosofií a řemesly. Ze širokého výčtu nelze opomenout zahradničení a vaření. Po Wrightově smrti v roce 1959 se starší členové mistrova ujali odkazu organické architektury a založili společnost Taliesin Architects, Ltd. Učební program byl uznán státem Arizona v roce 1985 jako škola architektury.
Wrightova dlouhodobá posedlost pouštní krajinou se traduje od jeho první návštěvy v roce 1927, když byl pozván, aby pomohl se stavbou Arizona Biltmore hotelu ve Phoenixu jako konzultant a poradce hlavnímu architektovi stavby Albertu Chase McArthurovi. Mnohem důležitější bylo však setkání Wrighta s podnikatelem Alexandrem Chandlerem, provozovatelem hotelů. Chandler přišel za Wrightem s nabídkou, aby navrhl hotelový komplex San-Marcos-in-the-Desert. Wright začal na projektu pracovat v roce 1928. Tu zimu opustil Wisconsin se sedmi řemeslníky a rodinou a usadil se v táboře Ocotillo poblíž města Chandleru (založeného podnikatelem toho jména). Tento řemeslně do detailu provedený komplex postavený na dřevěných rámech se stal prototypem pro Taliesin West, který byl započat o deset let později, dlouho poté, co Chandlerův projekt hotelového komplexu San Marcos došel bankrotu po krachu na newyorské burze v roce 1929. Pozemek pro Taliesin West byl vybrán severozápadně od Phoenixu u města Scottsdale. Od roku 1938 Wright a jeho žáci z Taliesin North začali pravidelně dojíždět v zimních měsících do poušti, aby zde postupným rozvojem budovali nový areál.
Hlavní hmotu stavby tvoří zdivo z pouštního kamene vázaného na maltu. Zastřešení zajišťují rámy ze sekvojového dřeva. Mezi ně je vypnuto plátno, které rozptyluje silné intenzivní světlo z exteriéru na přijatelnou mez. Podélná osa komplexu je členěna výraznými příčnými kosenými rámy, které stavbě dodávají dynamičnost a lehkost. Celé měřítko stavby je mnohem šetrnější vzhledem ke svému okolí. Další kvalitou stavby je její materiálová skladba. Wright si zde vystačil se třemi bazálními materiály - kámen - dřevo - textílie. Zdivo z pouštního kamene je použité na podezdívku, terasy nebo na obvodové zdivo. Téměř mistrovský je nerušivý přechod z exteriéru do interiéru. Uvnitř jsou stěny ponechány „brutto“ v přírodním neomítaném provedení. Interiéry jsou doplněny v pojetí Arts and Crafts koberci, vlněnými textíliemi a keramikou, specielně navrženými pro tuto stavbu. Stavba je zasazena do krajinářsky upravené zahrady plynule přecházející do poušti. Wright zde měl jasnou snahu uvést stavbu do symbiotického souznění s okolní drsnou a panensky krásnou přírodou. Tomu se snažil napomoci mj. i zpochybněním tektoniky našikmením zdi , navozující dojem skalního útvaru charakterizující zdejší krajinu. Horizontální forma stavby je zde nejen více než účelná, ale zároveň vyjadřuje velkou dávku pokory před zdejší drsnou a surovou přírodou.
0 komentářů
přidat komentář

Více staveb od Frank Lloyd Wright