Rodinný dům v Mořině

Koncepce — Koncept návrhu domu měl dvě základní východiska, respektive vymezující faktory: jednak se parcela nachází na strmém, těžko využitelném a severně orientovaném svahu, za druhé je obec Mořina součástí CHKO Český kras, kde je výstavba svázána regulativy vydávanými Správou Chráněné krajinné oblasti. První faktor zásadně ovlivnil úvahy o celkovém uspořádání pozemku, umístění hmoty a rozložení funkcí v objektu. Druhý faktor pak, opět zásadně, ovlivnil formování názoru na vnější výraz stavby.
Situace — Stavební parcela je položena v západní části obce Mořina, ve svažitém terénu, orientována k severu. Příjezd na parcelu je po vrstevnici k jejímu hornímu, tedy jižnímu konci. Na opačnou stranu - severním směrem - se přes údolí rozkrývá pohled na lom Velká Amerika. Pokud by byl dům orientovaný tradičním schématem rovnoběžně s vrstevnice- mi, svou hmotou by zcela zastínil zbývající pozemek. Rozhodli jsme se proto postavit dům kolmo k vrstevnicím tak, aby podél jeho hmoty zůstával volný prostor na východní i západní straně. Hlavní vstup do objektu je v horním podlaží a hlavní obytný prostor uvnitř objektu dále klesá spolu s okolním terénem. Z jednotlivých úrovní je možné vyjít přímo na zahradu s možnou volbou, zda se vydat na právě osluněnou, či zastíněnou stranu.
Regulace — Stavební regulativy CHKO stavebníkům předepisují, jaké má mít „vhodný“ dům atributy: dům má být jednoduché hmoty nejlépe obdélného protáhlého půdorysu, střecha šikmá, nejlépe jednoduchá sedlová, okna vyšší, než širší, plocha fasády větší, než plocha oken, dům by neměl mít žádné balkony, vikýře, atp. Tyto požadavky se zprvu zdály jako velmi omezující, bylo ale třeba je naplnit, neboť bez souhlasu ochránců přírody by stavba nebyla povolena. Nakonec jsme se rozhodli navrhnout dům jako ikonu, s velmi přísným řádem a jednoduchým výrazem. Celý návrh vznikl tak, že jsme si vzali seznam požadavků a bod po bodu jsme podle nich schéma domu utvořili. Přestože návrh všechny známé požadavky splňoval, byl kvůli své vyhraněnosti pro odbornou architektonickou komisi správy chko těžko přijatelný a jeho prosazení v nezmučené podobě trvalo více jak rok. Další rok pak zabral finálně vítězný boj se ziskuchtivým občanským sdružením Mallorn.
Dispozice — Dům je postaven napříč svahem a tvoří jednoduchou linii průniku do pozemku. Po této linii se rozvíjí veškeré zásahy – terénní úpravy zvolna vycházejí z původní konfigurace u hranice pozemku a směrem k objektu se zpřesňují. Dům nabývá hmoty od jižní vstupní jednopodlažní fasády až k třípodlažnímu průčelí na opačné straně. Vlastní řez terénem vytknutý hmotou domu se přenáší do interiéru. Úzký jednotraktový obytný prostor se rozvíjí podél spádnice terénu a otevírá se na jednotlivé výškové úrovně. V horním podlaží se v části dotýkající terénu nachází vstupní část, odkud je možné sestoupit otevřeným prostorem do nižšího obytného podlaží, anebo po lávce pokračovat k ložnicové části. Ta sestává ze dvou pokojů s šatnou a koupelnou. Střední patro objektu tvoří jeden prostor s hlavními obytnými funkcemi – pod galerií vstupního patra se nachází shora osvětlená kuchyně, v místě styku s terénem je prostor jídelny s východem na obě strany a část za druhou galerií, propojující střední patro se spodním, je využívána jako čítárna. Právě odtud, stejně jako z horní hlavní ložnice umístěné v čele objektu, je ideální výhled na protější Ameriku. Sestup druhou galerií vede do nejnižšího podlaží, využívaného dnes jako místo, kde se dá ze sedla domácího cyklistického trenažeru sledovat televizní přenos Tour de France a v přilehlé wellness koupelně následně zregenerovat tělo. V budoucnu k tomu přibude ještě možnost přímého vstupu na molo malého koupacího jezírka, které vznikne v této nejnižší části zahrady. 
Konstrukce a materiály — Dům je jednoduchá hmota se sedlovou střechou, odpovídající tradiční formě, a se zcela jednotným formátem oken, který přejímají i vstupní dveře. Konstrukce objektu je stěnová monolitická, obklad provětrávané fasády je přírodní neupravované modřínové řezivo, střechu kryje krytina z lámané černé břidlice. Materiál vnějšího obkladu se projevuje v interiéru otiskem prkenného bednění v pohledovém betonu. Všechny vnitřní konstrukce, vložené do obvodové monolitické schrány, jsou pojaté jako lehké montované a důsledně bílé. Jako finální nášlapná vrstva podlahy ve všech podlažích a ve všech místnostech byla zvolena litá samonivelační epoxidová stěrka, rovněž v bílé barvě. Vytápění objektu je zajištěno tepelným čerpadlem země-voda z jednoho hloubkového vrtu. Vedle hlavního objektu byl zbudován ještě drobný objekt chladného sklípku, jehož strop slouží jako rozšíření plochy příjezdové komunikace pro stání a otočení dvou vozidel. Tento objekt současně posloužil při stavbě jako zkušební, pro odladění betonáže do atypického bednění s prkennými vložkami.
Realizace — Investor stavby, stavební inženýr s dlouholetou praxí stavbyvedoucího, zde své zkušenosti zcela zužitkoval a celou stavbu si vedl a zrealizoval sám subdodavatelsky – tedy bez hlavní stavební firmy, která obvykle nese zodpovědnost za správnou návaznost všech, různými profesemi na stavbě prováděných, prací. Trochu nadneseně lze říci, že díky jeho nadšení a vytrvalosti, se kterou nedovolil firmám při provádění jakékoliv odchylky od projektu, byly naše kontrolní dny povětšinou příjemnými návštěvami, kdy jsme jen pozorovali, jak se dílo skládá do svého finálního obrazu.