Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     

Sídliště Brno–Lesná

Autor: František Zounek, Viktor Rudiš
Spoluautor: Miroslav Dufek, Ladislav Volák
Adresa: Lesná, Brno, Česká republika | mapa
Náklady: 548 000 000 CZK Projekt: 1961
Realizace: 1962-70

Počet obyvatel: 20 500
Počet bytů: 5920
Rozloha sídliště: 104 ha
Hustota obyvatel: 197 ob./ha

Lesná - první velké brněnské sídliště - se již při svém vzniku stala předmětem kritiky i obdivu. Vyhraněné názory a ostré diskuse ji doprovázejí dodnes. Není se čemu divit, vedle vzniku BVV se jednalo o nejširší a nejradikálnější stavební projekt v Brně od doby zboření městských hradeb.

Urbanismus
Sídliště se nachází na severním okraji města, v prostoru dřívějšího vojenského cvičiště. Vyvýšená poloha a lehké svažování terénu směrem k jihu zajišťuje takřka luxusní výhled na město; na druhou stranu je ale nepřehlédnutelným motivem, který na sebe drsně upoutává pozornost. Bohuslav Fuchs komentoval panorama Lesné slovy: "Silueta je ve stálé přeměně a ve stálém pohybu… Jednou vidíte verneovské ocelové město, jindy zase pohádkové město v hradbách. Je to nové urbanistické měřítko, které nad brněnskou krajinou zřetelně vévodí a stává se jejím novým znakem." [1]  Dnes se asi nenajde mnoho lidí, kteří by měli na sídliště podobně poetický pohled. Pravdou však je, že osamoceně Lesná musela být vnímána zcela jinak než později jako součást následující záplavy ještě výraznějších panelových souborů typu Vinohrady, Líšeň, Nový Lískovec, Kohoutovice atd.

Základní idea zahradního města je naplňována mnohokrát opěvovaným propojením s Čertovou roklí a vytvořením širokých parků mezi panelovými domy. Přírodní podmínky jsou zde respektovány do té míry, že rozvržení jednotlivých objektů nevychází z nějakého pravidelného schématu, ale je závislé na charakteru terénu. To znamená, že především základní podélné budovy kopírují vrstevnice, čímž se minimalizovaly nutné terénní úpravy. Na první pohled chaotická organizace má však svoji provozní logiku - hlavní dopravní tepnou je okružní komunikace, z níž vybíhají krátké odbočky pro příjezd k domům. Velká většina bytů i služeb na sídlišti tak leží uvnitř okruhu a tím je dosaženo toho, že zde vzniká rozsáhlá klidná zóna bez frekventovaných silnic, pouze s chodníky pro pěší, tedy v podstatě jeden velký park.

Domy a byty
Panelové domy jsou zbudovány konstrukčním systémem B 60 [2].  Základním typem je zmíněný podélný dům s devíti podlažími, jehož šíře (až 200m) dosahuje podle autorů "hranice psychologické únosnosti" [3], tzn. monumentální měřítko zde bylo zvoleno z důvodů praktických pro realizaci (jednoduché vytvoření jeřábních drah, úspora práce i prostředků atd.), zato v něm ale obyvatelé hůře nachází kýžený pocit soukromí a individuality. Naproti tomu se autorům podařilo prosadit využití přízemních podlaží nikoli pro byty, ale pouze jako užitkové prostory, navíc domovní vchody byly, oproti dobové praxi, řešeny nadstandardním způsobem (zeleň, keramické obklady). Jedno- až čtyřpokojové byty, které se zde nachází, měly zajistit různorodost skladby obyvatel.
Podélné domy doplňují tři trojice výškových, třináctipodlažních domů s třípokojovými byty. Jejich umístění oživuje vizuální členitost sídliště a zároveň mohou fungovat jako orientační body. Další trojice výškových, tentokrát čtrnáctipodlažních deskových domů s malými byty, leží u spodního uzlu Lesné.
Mimo paneláky zde byly postaveny i dva typy menších, čtyřpodlažních zděných domů. Je to zaprvé oblouk podélných objektů na západním okraji, kopírující schéma typu T-02 B, za druhé pak kobercově rozeseté bodové domky, vyplňující některé volné plochy.

Vybavení a služby
Součástí projektu bylo i řešení potřebného občanského vybavení. Že se nejedná pouze o "noclehárnu", jak sídliště nazýval Bohuslav Fuchs [4] (a jak tomu v mnoha jiných případech také bylo), dokládá  důraz architektů na nebytové objekty.
Každý ze čtyř okrsků sídliště (tedy zhruba pro 5000 obyvatel) zahrnoval i jesle a mateřské školy, budovu základní školy, obvodové centrum se samoobsluhou, bufetem, restaurací, kulturním střediskem a službami (holič, čistírna, prádelna, obuvník, dílny atd.) a garáže. Většina těchto staveb je dvoupodlažní a udržuje s panelovými domy jednotný vzhled uplatněním dlouhých, nepřerušovaných pásů okenních a parapetních.
Vybavení sloužící celému sídlišti se nachází v blízkosti středového parku, je to především sportovní areál se stadionem a koupalištěm v severní části a kulturní a obchodní centrum s širokým spektrem služeb na nejfrekventovanějším uzlu při jižním okraji, kde později vznikla i sportovní hala TJ Tesla Brno (Viktor Rudiš, 1973-82). Naproti tomu v místech severně od sídliště bylo plánováno vybudování lehkého průmyslu a výzkumných ústavů, které by obyvatelům poskytovaly pracovní příležitosti v blízkosti bydliště, bez nutnosti dojíždění [5]. 
Hromadná doprava se vyhýbá středu sídliště, autobusové linky vedou po okružní komunikaci (ulice Seifertova a především příznačně nazvaná Okružní) a tramvaj zajíždí pouze k dolnímu konci rokle.

Projekt sídliště včetně občanského vybavení vznikal podle odhadu demografického vývoje, který se měl po 15 - 20 letech ustálit a populační skladba stabilizovat [6]. Skutečnost, že služby a vybavení neodpovídají plně potřebám obyvatel, není vinou špatného projektu, ale z důvodu oproti předpokladům odlišného demografického i kulturního vývoje.

Srovnání
Oproti předchozím velkým sídlištím, která vznikala v 50. a 60. letech, byla Lesná přijímána velmi pozitivně. Jednak pro důslednost svého provedení (sídliště bylo po svém dokončení plně funkční, což je v tomto směru vzácná výjimka), ale také pro svoje urbanistické řešení, které se snaží přiblížit vizi zahradního města. Volné uspořádání, oproštěné od pravidelného schématu uliční sítě, podstatně lépe umožňuje propojení s přírodou, čímž se kompenzuje odtažitost panelových domů. S tím na druhou stranu souvisí pro návštěvníky ne zcela zřejmá struktura čtvrti a i pro dlouhodobé obyvatele v některých případech problematická orientace.
Později budovaná sídliště 70. a 80. let mohla využívat poznatky a zkušenosti z výstavby Lesné, např. co se týče provozu atd. Postupně docházelo ke zlepšování technologie, dispozice bytů i dopravnímu napojení, avšak následující sídliště zdaleka nedostávala tolik prostoru a většinou trpí podstatně vyšší hustotou obyvatel i zastavění.

Hodnotit různá sídliště, potažmo navzájem porovnávat jejich kvality, je nesmírně obtížné, ne-li nemožné. Každé totiž vzniklo za naprosto jiných podmínek, při využití jiných možností a s jiným cílem. Jedním z mála kritérií, podle kterých by se sídliště částečně dala posuzovat, by mohla být míra jejich fungování a dlouhodobé využitelnosti s dostatečným časovým odstupem od jejich vzniku.
Nemá smysl zde důkladně rozebírat každé sídliště, ale vraťme se s tímto pohledem zpět na Lesnou. Ta byla stavěna svým způsobem i jako experiment, který měl ukázat možnosti pro budování velkých sídlišť. S ohledem na do té doby nedostatečné znalosti v oblasti provozu takového celku se zde již při projektování počítalo s pozdějšími úpravami a doplňováním potřebných objektů či služeb. Právě z tohoto důvodu tu byl ponechán dostatečný prostor, na němž by se daly korigovat nedostatky např. ve vybavení sídliště podle měnících se podmínek a potřeb. Na tyto možnosti poukazují i samotní autoři již v době realizace [7].
Současná diskuse ohledně památkové ochrany Lesné vyzdvihuje jako její kvalitu právě množství prostoru, ten nicméně zároveň představuje především potenciál pro další vývoj. Striktní ochranou se docílí udržení široké zóny parků a původního rázu, ale dojde tím i k zakonzervování celé situace včetně problémů a nedostatků ve fungování. Panelový skanzen by sice byl nádherným monumentem, zachycujícím obraz doby svého vzniku, avšak z pohledu obyvatelnosti má daleko větší význam přizpůsobení současným potřebám (samozřejmě citlivým způsobem a s výhledem do budoucna), které by celou oblast funkčně oživilo a zbavilo pohledu na sídliště jako na relikt socialistické epochy.
Miroslav Divina


1) Bohuslav Fuchs: Kritické poznámky k novému sídlu. Nová obytná čtvrť města Brna, Stavoprojekt Brno, 1969.
2) Systém B 60 je založen na příčných nosných stěnách s rozponem 360 cm, který zajišťuje poměrně dobrou variabilitu bytů. Čelní stěny sestávají z panelových parapetních a okenních pásů; panely mezi okny byly záměrně obarvovány ve snaze dosáhnout takřka souvislými pásy maximální horizontality domů.
3) Lesná - nová obytná čtvrť města Brna, Stavoprojekt Brno, 1969.
4) Viz pozn. 1;  Bohuslav Fuchs: Nové zónování, Praha, 1967.
5) Vladimír Palla: Poznámky k realizaci sídliště Brno-Lesná, Architektura ČSSR, 1968, str. 151-160.
6) Projekt nové obytné čtvrti města Brna, Architektura ČSSR, 1968, str. 152.
7) František Zounek - Viktor Rudiš: viz pozn. 3.




































Autor: Miroslav Divina, 30.11.12
Návštěvnost: 72993 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
archiwebu.. uživatel archiwebu 01.12.09 23:09
Sláva let minulých a realita ;-) 03.12.09 08:47
Lesna - aby meli kde prespat "Lidske zdroje" Radek 03.12.09 15:16
zrudna lesna a lidske zdroje karel kriz 04.12.09 00:11
Lesná je Lesná OlafHudebnik 10.01.10 19:18
Lesná je příležitost Jarrryn 16.03.10 09:20
SUMA SUMÁRUM Marek Buček 26.03.13 15:12
re SUMA SUMÁRUM Vích 26.03.13 22:51
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Říjen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.