Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Trojice administrativních budov, Brno

Autor: J. Ryška, Roman Zajíc
Adresa: Šumavská 31, 33, 35, Brno, Česká republika | mapa
Realizace: 1967-74 Výška: 80 m
Počet pater: 18

Seskupení tří výškových administrativních budov na Šumavské ulici v Brně je výraznou dominantou této části města. Upoutávají na sebe pozornost především svými rozměry, ale bez zajímavosti není ani jejich vizuální působení.

Samotný prostor, na kterém byla brněnská "trojčata" postavena, byl dlouhou dobu volným prostranstvím. Za první republiky se zde měl postavit univerzitní okrsek, ze kterého realizace dosáhla pouze budova právnické fakulty [1]. V šedesátých letech bylo naopak rozhodnuto o využití území pro umístění administrativních budov. V plánu bylo zastavět volné parcely v širším okolí právnické fakulty, tedy nejen směrem na sever (tehdejší náměstí Joliota Curie), ale i prostor dnešního magistrátu, MZK, celý Björnsenův sad i část svahu Kraví hory.

Prvním, avšak nerealizovaným projektem výškové stavby byla sedmnáctipodlažní administrativní budova od Viktora Rudiše z roku 1963, umístěná přibližně do dnešní křižovatky ulic Šumavské a Veveří [2]. Vzápětí však následovala rozsáhlá soutěž, která měla přinést řešení pro téměř celý zmiňovaný prostor. Jedním z cílů soutěže bylo vytvoření opakovatelného typu výškové budovy, který by mohl být vícekrát použit pro stavbu kancelářských objektů. Šestice návrhů ukázala různé možnosti a měla tehdy velký ohlas [3]. Například Miloš Kramoliš s Jiřím Mikšíkem, podobně jako Zdeněk Michal, situovali výškové budovy až na úpatí Kraví hory, zatímco Miroslav Dufek umístil do současné polohy mezi ulicemi Veveří a Kounicovou hned pět věžových staveb. Vladimír Palla a Viktor Rudiš, kteří získali v soutěži druhou cenu, zamýšleli postavit nižší budovy v prostoru Björnsenova sadu a naproti tomu dva páry mrakodrapů na nynějším místě. Vítězný návrh, jehož autory byli Jiří Gřegorčík a František Antl, potom představoval trojici budov tak, jak ji známe dnes, plus další dvě vedle polikliniky na Zahradníkové a v místě dnešní Moravské zemské knihovny, doplněné o nižší objekty podél Kounicovy ulice a naproti právnické fakultě. Avšak, snad kvůli vyhroceným poměrům na konci 60. let, nebyl tento projekt ve své kompletní podobě dokončen. Provedení se dočkaly pouze tři hlavní objekty, a to pod vedením architektů R. Zajíce a J. Ryšky v letech 1967-74.

Trojčata nakonec nejsou trojčaty v pravém slova smyslu. Ačkoli se na první pohled silně podobají, každá budova má svůj individuální vzhled (především barva pláště, ale i struktura stěny). Navíc byly stavěny postupně, tak aby se zkušenosti z výstavby jedné mohly využít na následující. Nejstarší z nich (budova C, ležící nejblíže křižovatce ulic Šumavská a Pod kaštany), stejně vysoká jako ostatní, ale "pouze" sedmnáctipatrová, sloužila jako sídlo ředitelství Cheposu. Navenek vypadá trošku těžkopádněji než později provedené osmnáctipatrové budovy B a A, které mají vždy dvě protilehlé stěny utvářené stejným způsobem, avšak navzájem pootočené o 90 stupňů. Díky tomu působí celá trojice z různých pohledů odlišně a jednotlivé stavby si zachovávají svoji individualitu.
Vnitřní struktura je vždy víceméně stejná, výtahovou a schodišťovou osu s chodbou obklopují kanceláře po obvodu budovy. Pod jednopatrovou vstupní halou, propojující komplex, se pak nachází skryté garáže.

Mrakodrapy se v dané době staly symbolem západní kultury. Brněnské stavby sice zdaleka nedosahují takových rozměrů, jako jejich zámořské paralely (např. "dvojčata" WTC v New Yorku byla postavena de facto ve stejné době), avšak v prostředí, kde vznikly, jsou velmi výrazným prvkem. Jako silný odvar internacionálního stylu drsně kontrastují s okolním sídlištěm z padesátých let, navíc na přelomu 60. a 70. let jsou odvážným příklonem k západní architektuře.

Od plánu na zastavění celého prostranství bylo sice posléze upuštěno, nicméně na jeho místě vznikl na přelomu 70. a 80. let další administrativní objekt - budova brněnského Stavoprojektu od Viktora Rudiše.


1) Rostislav Koryčánek: Česká architektura v německém Brně, Brno, 2003.
2) Administrativní budova Krajského sdružení n. p. ve stavebnictví v Brně, Architektura ČSSR 1963, str. 179-182.
3) Bohuslav Fuchs: Omezená soutěž na urbanistické řešení náměstí Joliota Curie v Brně, Architektura ČSSR 1966, str. 379-384.














Autor: Miroslav Divina, 22.10.09
Návštěvnost: 45230 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
interiery zvědavec 22.10.09 21:31
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Září 2017
arrow
 
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.