Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     

Dopravně obchodní centrum České Budějovice

Autor: ATELIER 8000 spol. s r.o. | Martin Krupauer, Jiří Střítecký
Hlavní architektka projektu: Lucie Honová
Hlavní inženýr projektu: Zdeněk Fux
Adresa: Nádražní 1759, České Budějovice, Česká republika | mapa
Investor: CB – Mercury Center a.s.
Projekt: 07/2004 - 07/2005 Realizace: 09/2005 - 03/2007
Užitná plocha: 60545 m² Zastavěná plocha: 12833 m²
Obestavěný prostor: 225066 m³

Zadání
Projekt autobusového nádraží s obchodním centrem přišel do Atelieru 8000 již ve značném stupni rozpracovanosti. Díky velkorysosti investora, který si přál dobrý projekt a přitom již byl limitován termíny, se v krátkém čase rychle zopakoval proces zadání - studie - prováděcí projekt - výběrové řízení na dodavatele, který šel hned do realizace.
Základním přínosem stavby je vznik silné ekonomické jednotky, která má obrovský význam minimálně ve dvou aspektech:
1.    Jako dopravní stavba zahajuje proces řešení problému dopravy města z dlouhodobého hlediska. Spolu se sousedstvím vlakového nádraží se započala přeměna tohoto dopravního uzlu, po propojení podchodu s nádražní halou, rekonstrukcí objektu vlakového nádraží a případně vybudování logistického centra zde spolu s integrovanou autobusovou dopravou vzniká prostor pro propojení všech důležitých městských dopravních cest.
2.    Stavba tohoto druhu přispívá k rozvoji města z hlediska ekonomického potenciálu, zaměstnanosti s reálnými ambicemi konkurovat větším městům. 

Idea
Z hlediska širších vztahů šlo o scelení porušené urbanistické struktury místa. Architektonická idea spočívá v myšlence jemných střešních nástaveb a vylehčených prvků přístřešků na stabilní základně. Dům naplňuje program náležející tomuto místu po několik posledních desetiletí, jímž je autobusové nádraží. Jedinečností projektu je synergie pěšího provozu i provozu osobních automobilů, integrované autobusové dopravy, vlakového nádraží - rychlostního koridoru a potenciálního terminálu letecké dopravy kraje. Velmi obtížně dnes tuto situaci řeší velká evropská města, která mají dopravní infrastrukturu roztříštěnou. V budoucnu kromě napojení na místní městský okruh lze očekávat napojení na hlavní českobudějovický dálniční obchvat.

Urbanismus
Stavební pozemek se nachází v lokalitě, jejíž formování spadá do 2. poloviny 20. století a souvisí s výstavbou železničního nádraží. Urbanismus zde má blokový charakter, parcely byly zastavovány postupně a jsou odrazem jednotlivých stylů od konce 19. století do současnosti. Navazující průmyslová zóna nemá již tak jasnou urbanistickou koncepci.
Projekt vznikl na místě bývalého autobusového nádraží mezi ulicemi Nádražní, Žižkova, Dvořákova a Kasárenská. Základní hmota objektu vyplňuje celý blok s dodržením původní regulace území (120 x 120 m). Z prostorového hlediska není výrazně dominující v porovnání s hlavní budovou vlakového nádraží (uliční fronta cca 120 m) a sousedními kasárnami (cca 150 m). Nejdelším objektem vnitřního města je zimní stadion (cca 160 m). Objekt Prioru zaujímá plochu cca 80 x 80 m, historické náměstí Přemysla Otakara 130 x 130 m.

Provozní řešení
Provozní koncept je řešením tří funkčních částí - podzemní parking, komerční plochy a autobusové nádraží. Celý soubor je navržen jako komplex provozně funkčních objektů propojených společnými komunikacemi s výtahy, travelátory a eskalátory. Jednotlivá podlaží objektů mají následující provozně nosná zaměření:
-    2.PP - parking, technologie
-    1.PP - parking, technologie, návaznost na podchod k vlakovému nádraží
-    1.NP - prodejní plochy, hypermarket, zásobování
-    2.NP - prodejní plochy, občerstvení, zázemí a správa objektu
-    3.NP - autobusové nádraží, občerstvení
-    4.NP - autobusové nádraží, technologie
Hlavní vstupy v parteru jsou orientovány na obě zaoblená nároží navazující na hlavní pěší městské tahy. Objekt vytváří komerční plochy vysokého standardu, reagující na světové trendy při zachování maximální efektivity stavby. Komerční plochy jsou plně flexibilní s předurčením jednotek pro občerstvení a restauraci. Koncept umožňuje vzájemnou alternativní zaměnitelnost obchodních jednotek v čase. Stavba je vybavena nejmodernějším technickým vybavením - rozvody tepla a plynu, vzduchotechnika, chlazení, samočinné stabilní hasící zařízení, telefonní a datové rozvody, místní rozhlas, digitální čas.
Příjezd a odjezd autobusů na autobusové nádraží ve 3. NP je veden z Dvořákovy ulice speciální železobetonovou rampou šířky 7 m + 2 x 0,5 m, která je lemována oboustranným obrubníkem. Rampa bude v celé délce vytápěná. Nástupiště na střeše se šikmým řazením jsou umístěna tak, aby cestující neměl možnost vcházet do odjezdového stání, v kombinaci s lineárními ostrůvky pro výstup cestujících. Všechny zastávky na vrcholu budovy jsou opatřeny přístřešky, aby ochránily cestující před deštěm a přímým sluncem. Zásobování areálu je navrženo z jednosměrné Kasárenské ulice pod vyšší částí rampy.

Fasáda
Fasádní plášť hlavní hmoty objektu je hliníkový provětrávaný skládaný se skrytým fixačním rastrem kotveným k nosným obvodovým železobetonovým stěnám objektu, umožňující teplotní dilataci. Ve všech podlažích tvoří fasádu horizontální panely s hladkým povrchem bez krycích spárových lišt. Okna a dveře jsou pozičně mírně zapuštěny za líc pláště. Barevnost je zvolena ve škále tří šedých odstínů: tmavě šedá, střední šedá a světle šedá směrem zdola nahoru, nejvyšší horizontální řada panelů je perforovaná.
Některé pozice fasádního pláště jsou prosklené: vstupní nároží a ustupující část v přízemí, delší stěna terminálu autobusového nádraží ve 3.NP - tudy proniká denní světlo do hlavní dvorany propojující prostor pasáží po celé výšce objektu.
Železobetonová konstrukce stavby je v některých místech obnažená. Kromě hlavního kompozičního prvku nájezdové rampy pro autobusy je to ještě fasáda hlavního únikového schodiště do Žižkovy ulice a atikové panely v koruně objektu po celém jejím obvodu. Na tyto části stavby jsou navrženy barevné nátěry (červená, modrá, žlutá, bílá).
Prstenec ocelové únikové lávky po třech stranách objektu je využitý pro instalaci velkoplošných reklamních panelů hlavních nájemců.

Membránové zastřešení
Zastřešení nástupišť na střeše objektu je v principu řešeno dvěma způsoby: markýzy na severní a jižní straně odbavovací budovy autobusového nádraží a výstupní ostrůvky na jižní polovině střechy. Markýzy jsou tvořeny ocelovými konzolami z trubkových profilů kotvenými k obvodové konstrukci objektu. Na tyto konzoly je upevněna membrána, která tvoří lomenici na přední hraně. Přední a zadní strana plachty je dopínaná nerezovými lany s rektifikací. Zastřešení markýz má celkem 38 polí na každé z podélných stran budovy. Ostrůvky tvoří samonosná ocelová konstrukce. Na sloupy jsou upevněny dvojice ráhen ve střídavém sklonu, které tak tvoří dvě řady spojených lomenic. Jednotlivá pole membrán mají obdélníkový půdorys a tvar hyperbolického paraboloidu. Rozsahem jde o největší realizaci tohoto druhu zastřešení v České republice.


















Literatura
 

Stavba
Textilní konstrukce
ARCHTEX, s.r.o.
Zdroj: autorská zpráva
Vložil: Jan Kratochvíl, 23.10.09
Návštěvnost: 55858 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Červen 2017
arrow
 
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.