Krychlové domy

Kubuswoning

Krychlové domy
Autor: Piet Blom
Adresa: Overblaak 70, Rotterdam, Nizozemí
Projekt:1977
Realizace:1978-84


S myšlenkou obytného souboru složeného z kostek postavených špičku přišel holandský konstruktivista Piet Blom v polovině 70. let minulého století. Nejprve postavil tři pokusné domu v Helmondu poblíž Eindhovenu a když se ujasnily konstrukční pravidla nasledovalo dalších osmnáct kostek složených do kruhové kompozice. Blom své kostky přirovnává ke korunám stromů, které jsou posazeny na 'kmenu' komunikačního jádra. Výsledný soubor pak představuje nový 'městský les' složený z krychlí. Po úspěchu prvního obytného souboru se Blom rozhodl pokračovat v Rotterdamu, kam navrhl celkem 55 krychlí, z nichž se nakonec realizovalo jen 38 malých krychlí a dvě velké 'superkostky'.
Slavnější a větší rotterdamský projekt se nachází ve staré přístavní části Oude Haven na dopravním křížení tramvajové zastávky a metra Blaak. Urbanistická struktura se jako most klene přes rušnou šestiproudovou komunikaci. V každé z kostek se nachází jedna obytná jednotka o celkové rozloze 100 čtverečních metrů. Krychle je rozdělena do tří poschodí (vstupní část v podnoži, obývací pokoj s kuchyní ve spodní částí, v prostředním segmentu jsou dvě ložnice s koupelnou a ve vrcholu byl zpravidla dětský pokoj nebo sluneční terasa). Život mezi šikmými stěnami se však nesetkal s takovým ohlasem, aby mohl Piet Blom svůj projekt ještě někde zopakovat. V roce 2009 byly tzv. 'superkostky' přebudovány na hostel, takže každý může na vlastní kůži zakusit život v domě postaveném na špičku. Je třeba přiznat, že většině nocležníků stačí strávit zde jen jednu noc.

Piet Blom se na příkladu krychlových domů snažil přesvědčit, že bytové domu nemusí na první pohled vypadat jako tradiční obydlí. Jeho projekt posloužil nové politické garnituře nastupující k vládě v roce 1974 jako precedent pro další experimentální výstavbu v Rotterdamu. Městská rada stanovila pro bytovou výstavbu nejvyšší prioritu a zároveň, že bude po dlouhém období utilitárních a nudných budov podporovat živou architekturu. Měřítkem i umístěním byla pro Bloma rotterdamská zakázka velkou výzvou. Zároveň se chtěl vyvarovat přílišného dopadu svého projektu na okolí. Rozdělil tak zakázku do tří částí, aby to na první pohled nepůsobilo, že vše navrhl pouze jeden architekt. Projekt se tak skládá z třináctipatrové šestiboké věže (Blaaktoren) připomínající svým tvarem špičatou pastelku, sedmipodlažní pavlačové domy obrácené do přístavu (Spaanse Kade) a mezi nimi je vložen les krychlových domů (Kubuswoning). Celý soubor obsahuje 270 bytů, 1000 m² komerčních ploch a parkoviště pro 300 automobilů.
Blom byl přesvědčen, že by se lidé v městských komunitách měli cítit podobně jako na vesnici. Na druhou stranu byl stavebníky nucen vměstnat 205 bytových jednotek na jeden hektar. Přiblížit se původní myšlence mu umožnila metafora lesa, kde je bydlení nadzvednuto do korun stromů, aby mohl zůstat parter volný pro společenské aktivity. Koncept uvolnění parteru vychází z Le Corbusierových myšlenek. Naopak obytný most se odvolává na ještě dávnější příklad Ponte Vecchio ve Florencii.
V průběhu realizace návrh prošel řadou proměn. Na jedné straně ho výrazně ovlivnila dopravní situace, ale také historický nález při výkopových pracích. Stavba, kterou rovněž zpomalila ekonomická recese, byla dokončena až v roce 1984, ale již po čtyřech letech musela projít dřevěná konstrukce opravou a původní šindely doplnila krytina ze zinkového plechu. Obchodní prostory na mostě se musely přestavět na kanceláře. Naopak restaurace a bary v přístavní části Oude Haven se staly vyhledávanou lokalitou se nezaměnitelnou atmosférou.
Piet Blom měl spousty inovativních nápadů. Nerad však přistupoval na kompromisy, a proto jeho portfólio realizovaných staveb není příliš obsáhlé.
1 komentář
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
Přátelé tudy ne!
Ivo Vermousek
06.10.15 05:52
zobrazit všechny komentáře