Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb
JAP
HLEDEJ v sekci     
Hôtel Industriel Berlier

Autor: Dominique Perrault Architecture
Adresa: 26-34, rue Bruneseau, Paříž, Francie | mapa
Investor: S.A.G.I.
Náklady: 11 000 000 Euro Projekt: 1987
Realizace: 1990 Zastavěná plocha: 21000 m²

Roku 1986 uspořádalo město Paříž soutěž na zástavbu "toho malého zbytku země mezi dálničním prstencem obepínajícím centrální Paříž (bulvár Péripherique), bulvárem Masséna a obrovským kolejištěm blízkého Gare d'Austerlitz."
Program nebyl přesně specifikován, ale mělo se jednat o nový typ budovy, která by v sobě dokázala absorbovat různé drobné provozy běžně roztroušené v jednopodlažních objektech na periferiích měst celého světa.
Vítězný návrh Dominiqua Perraulta, skleněná cihla vybavená veškerým komfortem současného světa je jakousi předzvěstí snů MVRDV o kompaktní periferii. Tato zakázka jako by byla šitá Perraultovi přímo na míru. Mnohokrát zmínil v rozhovorech, že za nejkrásnější ulici světa nepovažuje Champs-Elysées, ale právě Peripherique, na jehož obvodu se vystřídaly veškeré experimenty francouzské architektury 20. století - stadionem Parc des Princes počínaje, parkem la Villette konče. Vycházeje z římského poučení o síle objektů jednoduchých geometrických tvarů, obsaženém v Corbusierově klíčové knize Vers une architecture (která právě vyšla díky Petru Rezkovi po více než 80ti letech konečně česky) navrhl Perrault svou "kostku másla uprostřed hrnce plného špaget," jak sám s oblibou říká.
Po čtyřech letech, roku 1990 tak DP dokončil svou první realizaci v rámci pařížského jádra a do předposledního patra této 10ti podlažní budovy ihned nastěhoval svou kancelář, která zde působí dodnes (příští rok ji však čeká stěhování do 11. arrondismentu). Samotná stavba je mimořádně jednoduchá a je těžko popsat v čem spočívá její osobité kouzlo. Jedná se o primitivní železobetonový skelet, opláštěný skleněnými panely po celé fasádě. Rozměrově shodný systém, který použila Perraultova kancelář na stavbu své nejslavnější realizace - BnF (Francouzská národní knihovna). Ta se nachází v těsné blízkosti Hotelu Berlier a Perrault tak mohl celou její stavbu pozorovat z oken své kanceláře. Otevřený, a až na železobetonové sloupy mírně eliptického(!) tvaru - které mi hned připomenuly fasádní sloupy zlínské jedenadvacítky, ničím nerušený prostor každého patra o rozměrech přibližně 70x25 metrů je v první a třetí čtvrtině přetnutý výtahovou a schodišťovou ztužující šachtou. Její přítomnost se při pohledu zvenku projevuje pouze absencí potrubí se vzduchotechnikou, které jinak doprovází podlahu a strop každého podlaží a pohybem výtahů s velkými kruhovými otvory, které umožňují nádherný výhled na neuvěřitelné dopravní toky v okolí (např. 250 000 aut denně na Péripherique).
Nejcharakterističtějším znakem celé stavby jsou zřejmě vnitřní horizontální slunolamy (5 řad v každém podlaží) z ocelových zprohýbaných plechů, dimenzovaných k nesení značných hmotností. Tyto slunolamy - živoucí důkaz Murphyho zákona o tom, že každý volný horizontální povrch se časem vertikálně zcela zaplní, se díky jednotlivým nájemcům proměnily v police nesoucí nejrůznější škálu věcí. Což však jen zvýšilo jejich schopnost bránit pronikání slunečních paprsků do hloubky interiéru a tak bývají přídavné roletové textilie zataženy jen v malé části budovy.
Až bedlivějším pozorováním je možné odhalit architektovy zásahy, které tuto stavbu vyčleňují z kategorie Zero Degree Architecture (jak nazývá Rem Koolhaas architekturu "typického plánu"). Přízemí a hlavně poslední patro mají větší světlou výšku než ostatní podlaží (jak negativně se může opačný efekt projevit na fasádě je dobře k vidění na stavbě Českého rozhlasu v Praze v Balbínově ulici od ADNS). Stejně tak nárožní skleněné panely jsou vždy o něco širší než zbylé.
Je až neuvěřitelné, jak rozdílně může jedna stavba působit v závislosti na různosti atmosférických podmínek (viz. přiložené fotografie). Od úplné transparence k naprosté neprůhlednosti.
Po 15ti letech od dokončení vykazuje Hotel Berlier jen nepatrné stopy stárnutí. I mimořádně masivní ocelové slunolamy na některých místech nevydržely do nich vložené očekávání obzvlášť extrémních nájemců a jeden rozbitý skleněný panel byl u vstupu nahrazen překližkovou deskou. Jinak zůstává, podle mého názoru nejlepší Perraultova realizace, nedotčena.










Literatura
1 550 Kč

Autor: Adam Gebrian, 23.04.06
Návštěvnost: 45777 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Duben 2017
arrow
 
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.