Po shlédnutí čajového a kávového servisu pro firmu
Alessi na
34.artu jsem se rozčílil a nazval Zahu Hadid nechutnou formalistkou. Žádný z navrhovaných objektů kávové soupravy se nadal prakticky použít. I
Jan Kaplický kvůli funkčnosti setu hodně obětoval, ale zachoval si svůj rukopis. U prostředků každodenního užívání se formalismus tvrdě nevyplácí. U staveb výjimečných a jedinečných funkcí je výjimečná forma dokonce žádoucí. Skokanský můstek bezesporu mezi jedinečné stavby patří. Zdaleka dominuje, není součástí každé metropole, stává se z něj symbol nejen sportovních fanoušků.
Diva Hadid dokázala návrh úspěšně prodat. Skokanský můstek se celoročně využívá k cílům obchodních jednání, nedělních rodinných výletů a pochopitelně zájezdů studentů architektury. Rýžuje se v něm, i když vlastně neplní funkci pro kterou byl stvořen - Mezinárodní turné čtyř můstků ve skocích na lyžích. Můstek je elegantní a má pochopení i u běžných lidí. Je jiný a o to šlo.
Insbruck má v zimních sportech dlouhou tradici, obzvlášť ve skocích na lyžích. Hora Bergisel, tyčící se nad městem, hostila zimní olympijské hry v letech 1964 a 1976. V 90. letech minulého století začal areél čelit potížím. Zázemí nevyhovovalo mezinárodním regulím a sportovci létali mnohem dál než v 60. letech. Aby si areál zachoval svou dobrou pověst bylo nutné přistoupit k zásadní přestavbě. Původní olympijský můstek od inženýra Horsta Passera musel udělat místo nové konstrukci Zahy Hadid, která v prosinci 1999 vyhrála mezinárodní soutěž. Nový můstek je křížencem věže a mostu. Úzká věž má na vrcholu vyhlídkovou terasu a dva výtahy vás vyvezou do kavárny s panoramatickým výhledem. Pokud chcete vidět můstek při plnění své funkce, pro kterou byl navržen, bude nově zrekonstruovaný stadion Bergisel hostit Turné čtyř můstků v lednu 2004.