„Ve snu dnes v noci. Viděl jsem velkou bouři. Uchopila za lešení. Podstavce shodila. Železné, stranou. Ale, co ze dřeva bylo. Ohlo se a zůstalo.“
Bertolt Brecht
Dům je postavený na staré farmě s japonskými třešněmi v pohoří Datun na severu Tchaj-wanu. Stavba je navržena jako plavidlo reagující na náročné větrné, povodňové a tepelné podmínky panující na pozemku.
Dům je zvednutý nad úroveň terénu, aby pod ním mohla protéct záplavová voda. Různé místnosti jsou napojeny na podélnou osu s vnitřní i venkovní funkcí. Malá koupelna a kuchyňská buňka slouží ke stabilizaci dřevěné konstrukce během častých tajfunů a zemětřesení.
Bioklimatická architektura je nevržena tak, aby dokázala během horkých dnů zachytit chladný vánek od řeky Datun, vpustit jej dovnitř malými okny u podlahy a cirkulovat na místě mezi jezírkem s pitnou vodou a hospodářskou půdou. Ohniště je během zimy využíváno k vytápění a vaření čaje. Vedle koupelny je také malá sauna.
Dům není příliš odolný ani těžký – je slabý a flexibilní. Neuzavírá se před okolním prostředím, ale je navržen tak, aby poskytl farmářům potřebné přístřeší.
Ruina vzniká již od okamžiku, kdy se člověkem stvořené věci stanou součástí přírody. U tohoto domu nás od počátku těšilo, že navrhujeme zbořeninu.
C-LAB