Rozšíření The Art Institute of Chicago

Rozšíření The Art Institute of Chicago
Autor: Renzo Piano
Zahradní architekt:Gustafson Guthrie Nichol Ltd./ Seattle, Washington
Adresa: 111 South Michigan Avenue, Chicago, USA
Realizace:31.5.2005 - 16.5.2009


Záměr
Umístění a kompletní vystavení třetí největší sbírky moderního umění ve Spojených státech (světově proslulá sbírka Institutu nebyla nikdy kompletně a uceleně vystavována, doposud byly veřejnosti prezentovány vždy jen její části ve stávající galerii).

Význam
Budova The Modern Wing, představuje největší rozšíření v historii Institutu a je také doposud největším muzejním projektem Renza Piana.

Místo
Modern Wing vytváří z Monroe Street nový vstup do areálu, dům je navíc přímo napojen prostřednictvím Nichols Bridgeway, pěší lávky vedoucí přes Monroe Street, na protilehlý park Milenium.

Funkce
Nový objekt prezentuje jako nikdy předtím závazek muzea využívat nové technologie a ekologické principy, navíc nefunguje pouze jako galerijní instituce, ale snaží se i o větší kontakt s veřejností prostřednictvím doplňkových funkcí. Nejen pro studenty je zde připraveno vzdělávací centrum, včetně vzdělávacího a výzkumného centra pro pedagogy, pro rodiny s dětmi autoři navrhli rodinné centrum.
Nových 1.858 metrů čtverečních edukačního centra umožní zvýšení jeho dosavadních aktivit o 30%.
Dům prostřednictvím své výstavní plochy bezmála 6.039 čtverečních metrů, která představuje navýšení kapacity muzea o 30%, nabídne návštěvníkům kompletní přehled sbírek Institutu



Pod taktovkou Renzo Piana byl na rohu Michigan Avenue a Columbus Drive v Chicagu postaven nový objekt galerie náležící Art Institut of Chicago. Podlažní plocha budovy 24.526 m² zvýší kapacitu institutu o 33%, čímž se celková rozloha muzeí a galerií přiblíží jednomu milionu čtverečních stop. Díky tomu se v momentě dokončení budovy Modern Wing Art Institut of Chicago stalo druhým největším muzeem ve Spojených státech. Své prvenství si stále drží  Metropolitan Museum of Art v New Yorku.
 
Objekt Modern Wing doplňuje kulturní i urbánní skladbu kampusu muzea, který zabírá plochu téměř celého městského bloku..
Budova vytváří nový vstup do areálu přímo v úrovni ulice Monroe Street, navíc svou orientací a skladbou vizuálně propojuje protilehlý Millenium park se srdcem existujícího muzea - Griffinovým dvorem.
V prvním podlaží nově vzniklé výstavní prostory funkčně doprovází navržené vzdělávací centrum, které obsahuje mimo vlastních expozic filmu, videa a nových médií i nutné prvky veřejné vybavenosti. Druhé patro je věnováno expozici současného umění, architektury a designu. Třetí podlaží obsahuje sbírky evropského umění, restauraci i terasu, která slouží také jako galerie soch pod širým nebem. V podzemí jsou umístěny systémy technického zázemí, depozity a další podpůrné provozy. 

Dominujícím materiálem použitým na stavbě nové budovy muzea je vápenec, který byl dovezen ze stejného lomu, jako kameny použité na stavbu stávajících budov institutu. Hmota stěn se zvedá z dlážděné desky jako její pokračování - její součást. Mohutný a pevný kámen vzbuzuje dojem odvěké náležitosti s místem. Severní a jižní celo prosklené fasády sevřené plnými vápencovými stěnami napomáhají jasné orientaci vnitřního prostoru, který je tak vizuálně propojen se sousedícím parkem.

Nichols Bridgeway, 189 metrů dlouhý ocelový most pro pěší, postavený také podle návrhu Renza Piana, propojuje třetí podlaží Modern Wing s přilehlým parkem Millenium. Zde umístěné pavilony Excelon, navržené týmž architektem, doplňují veřejné funkce galerie a lákají návštěvníky parku k její prohlídce.
Pečlivě koncipovaná zahrada obklopující Modern Wing navyšuje plochy zeleně v rámci parcely o 1.951 m². Tato neslouží pouze k odpočinku návštěvníků, ale také jako jakási expozice krajinné a zahradní architektury prezentující různé druhy rostlin a jejich uspořádání.

Ocelová konstrukce vznášející se nad pavilonem je navržena, mimo expresivního vzhledu, především jako součást komplexního systému přivádějícího přirozené sluneční světlo do interiéru. "Ocelový létající koberec" vznášející se nad budovou, rozptyluje přirozené denní světlo, které prostupuje velkorysými světlíky v horním podlaží galerie do interiéru skrze automatické stínící zařízení a umožňuje divákům pohodlné sledování děl v přirozeném světle bez rizika přeexponování.

Ekologické aspekty projektu Modern Wing
Budova využívá inovativní stínící systém v podobě tzv. "létajícího koberce“. Tato konstrukce slouží spolu s automatizovaným systémem stínění k optimálnímu využití slunečního světla v galerii a napomáhá tak minimalizovat spotřebu energie nutné k umělému osvětlení interiéru.
Jemně kalibrovaný stínící systém využívá pro nastavení optimální hladiny světla podle denní doby a ročního období fotobuněk.
Terénní a krajinné úpravy v okolí nové budovy muzea představují navýšení ploch zeleně v rámci areálu o celých 21%, navíc zemina odtěžená v průběhu stavby, včetně stavební suti, byla recyklována a znovu využita při budování zahrady.
Veškeré ekologické principy použité v rámci projektu Modern Wing mají za výsledek, že odhadovaná spotřeba energie objektu je ve srovnání se stávajícími budovami institutu o polovinu nižší.
Nejen díky tomu je the Art Institut nositelem stříbrného certifikátu LEED.

Ekologická koncepce The Art Institute of Chicago
Energetický audit provedený v roce 2004 vedl k celkovému snížení energetické náročnosti provozu areálu, což představuje snížení objemu plynu o 11% a celkové snížení spotřeby elektrické energie o 3%. Dalším nesporným ekologickým přínosem je recyklace papíru povinná ve všech objektech institutu, který v roce 2006 vyprodukovala přes 50 tun papírového odpadu.
Roční rozpočet institutu dnes zahrnuje finanční prostředky v podobě fondu pro realizaci a modernizaci opatření zajišťujících ekologicky šetrný provoz objektů.
0 komentářů
přidat komentář

Více staveb od Renzo Piano