Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     

Legiobanka

Autor: Josef Gočár
Adresa: Na Poříčí 24, Nové Město, Praha, Česká republika | mapa
Realizace: 1921-23

Dvě sousední budovy, v nichž dnes sídlí Československá obchodní banka, vybudovala původně Banka československých legií v letech 1921-39. První budova Legiobanky vznikla na místě jednopatrového pozdně klasicistního domu z poloviny 19. stol., který byl zbořen. V domě býval slavný, pravděpodobně první pražský kabaret U Bucků a stejnojmenný pivovar. V roce 1919 vznikla potřeba banky pro československé legionáře v Rusku a ve Francii, aby si mohli ukládat přebytky žoldu a peníze za prodej nespotřebovaných přídělů potravin. Úřadovny banky byly zpočátku ve Štefánikových kasárnách a poté v hotelu U Saského dvora na rohu Hybernské a Senovážné, odkud se stěhovaly do nově postavené budovy. Budovu projektoval Josef Gočár v tehdy novém architektnickém slohu rondokubismu. Užívá se pro něj také termín národní sloh nebo obloučkový kubismus. Šlo o to, že původní kubistické hrany, krychle a jehlany byly zjemněny a zaobleny do obloučku v duchu slovanské tradice. Poměrně úzká fasáda domu vyniká nápadnou hmotností a silně profilovanými obloučkovými římsami. Dům je posazen víc do hloubky, takže před ním zůstává širší chodník, je pětipatrový s podkrovím. K jeho čelnímu traktu je připojeno pravé podélné a zadní příčné křídlo. Dvorní prostor vyplnila přízemní stavba, v níž je trojlodní hala bankovní dvorany. Stavbu provedla firma F. Troníček a betonářská firma Nekvasil. Gočár si přizval ke spolupráci své přátele a vynikající umělce: Jana Štursu, autora čtyř plastik legionářů umístěných na vrcholy pilířů hlavního vchodu a Ottu Gutfreunda, který na parapetu druhého patra vytvořil pískovcový reliéf s námětem bitev a návratu legií. František Kysela je autorem vitráží v čele trojlisté klenby velkorysého světlíku nad bankovní halou a autorem malířské výzdoby uvnitř. Nejlépe zachována zůstala původní malířská výzdoba ve sloupové síni čekárny v prvním patře v tzv. kolumbáriu. Mobiliář banky byl vyroben podle návrhů Josefa Gočára. V suterénu objektu byla vybudována koncertní síň s varhanami, která byla přeměněna na divadelní sál. Hrávalo zde divadlo D 34 E. F. Buriana.
Legiobanka si vedla velmi dobře, a tak v roce 1937-38 nechala přistavět v sousedství druhou budovu - moderní dům ve funkcionalistickém stylu podle architekta Františka Marka, Gočárova žáka na AVU. Tento dům je s Gočárovou budovou komunikačně propojen. Cenná je zejména jeho dvorana se sklobetonovou klenbou bez viditelných žeber, architektonické detaily zábradlí, kování na dveřích aj. Tato budova je někdy nazývána Zlatý klas, což patrně souvisí s výzdobou ve druhém patře, s motivem tepaného klasu podle návrhu Josefa Kaplického. Součástí nové budovy se stala pasáž se známým automatem U Rozvařilů, jehož jméno navazuje na kabaretní pivnici, oblíbenou před první světovou válkou. Druhou funkcionalistickou budovu vystavěla firma Lanna a. s. a Dr. Skorkovský. Legiobanka byla po únoru 1948 začleněna do Státní banky československé a obě budovy léta sloužily k administrativním účelům. Až v roce 1990 areál obou budov zakoupila Československá obchodní banka a přistoupila k jeho velkolepé rekonstrukci a dostavbě. Autorem koncepce přestavby areálu je ing. arch. V. Obadálek, projektová dokumentace byla zpracována pod vedením ing. arch. Jana Janouška, stavěla firma Konstruktiva. Stavební práce probíhaly od roku 1992 do roku 1994. Byly zbourány nemístné dvorní přístavby a na jejich místě vystavěna šestipatrová administrativní budova s podzemním parkovištěm podle projektu Jana Janouška, interiéry zpracoval a doplnil současnými prvky Marek Houska. Vznikla zde nová průchozí komunikace, v níž byla osazena i fontána a umělá parková krajina. Zároveň byl rekonstruován divadelní sál podle projektů architektů Miroslava Meleny a Ivana Plicky. Vznikl v něm variabilní prostor se dvěma sály s možností vytvořit jakoukoli scénu od klasické kukátkové až po arénu. Kapacita je podle způsobu využití od 250 do 1200 diváků. Divadlo se nyní nazývá Archa, neboť hlavní sál trochu připomíná palubu lodi. Zrekonstruován byl také bufet s restaurací U Rozvařilů. Do celkové rekonstrukce areálu byla zahrnuta i obnova původních ornamentů v interiérech, kování zábradlí a mříží, dveří, parket i nábytku. Citlivá rekonstrukce a přesné repliky původního inventáře vytvořily z této bankovní pobočky unikátní skvost mezi novodobými památkami.







Literatura

Autor: Jan Kratochvíl, 28.10.08
Návštěvnost: 33972 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Červen 2017
arrow
 
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.