Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Ústav makromolekulární chemie Československé Akademie věd

Autor: Karel Prager
Adresa: Heyrovského náměstí 2, Břevnov, Praha, Česká republika | mapa
Projekt: 1958–60 Realizace: 1963-64

"Málokterý materiál charakterizuje modernost zítřků tak zřetelně jako sklo." [1]

Když na podzim roku 1954 N. S. Chruščov na moskevské konferenci stavařů kritizoval příliš dekorativní sovětské novostavby a když tento obrat vešel u nás oficiálně ve známost v prvním čísle Architekta roku 1955 jako "usnesení ÚV KSSS a Rady Ministrů SSSR o odstranění zbytečností při projektování a výstavbě", neznamenalo to ještě pro domácí ideology socialistického realismu zásadní změnu - žádné další pokyny totiž nepřicházely. Lidových ornamentů zbavený novoklasicismus projektů po tomto datu sice můžeme porovnávat s podobnými projevy architektury ve světě, nikoli však s hlavní linií poválečné moderny, stále u nás kritizované jako "formalismus". Jedna z mála dokončených monumentálních staveb Sorely, hotel Internacionál v Podbabě, navržený roku 1952 Františkem Jeřábkem, byl otevřen až roku 1958 a teprve tento letopočet se stal skutečným mezníkem. V tomto roce vznikly projekty brněnských budov v mezinárodním stylu - hotelu International (Arnošt Krejza - Miloslav Kramoliš) a správní budovy BVV (Miroslav Spurný - Zdeněk Ševčík). Karel Prager (který si stalinskou věž vyzkoušel v soutěži na Ústřední dům armády ještě roku 1954) navrhuje interiér Polského kulturního střediska na rohu Jindřišské ulice a Václavského náměstí, který se přiřadí mezi první domácí ukázku tzv. "bruselského stylu". Rok 1958 je totiž především rokem mimořádného úspěchu československého pavilónu na světovém Expu v tomto městě, na němž od roku 1956 pracoval tým architektů Františka Cubra, Josefa Hrubého a Jaroslava Pokorného, scénografů Tröstra a Svobody, scénaristy Santara a řady výtvarných umělců - Kotíka, Libenského, Brychtové, Fuky, Šimotové nebo Trnky. A roku 1958 také Karel Prager vytvořil první koncepci budovy pro Ústav makromolekulární chemie (založený v rámci Československé akademie věd k roku 1959) a pro jeho prvního ředitele Otto Wichterleho. [2]
Budova tvoří úběžník nové hlavní třídy sídliště Petřiny, budovaného od roku 1956 týmem Evžena Bendy z upraveného Kulova panelového systému G. Jak už konečně vytkl realizaci recenzent [3], ani několika Kulovými javory se zcela nepovedlo vytvořit zamýšlený "zelený vstupní areál do Hvězdy" - nutno ale také dodat, že logický směr nástupu do obory zatarasily již za První republiky vilky při Libocké ulici. Dále z autorské zprávy: "Urbanistické, dispozičně provozní i konstruktivní podněty vedly k tomu, aby byl vytvořen samostatný laboratorní objekt, ke kterému je napojeno křídlo pomocných technických, společenských a administrativních provozů."  Takové funkční a zároveň výrazově dynamické rozvržení Pragerovy budovy bylo v našem prostředí natolik vlivné, že se stalo na dlouhá léta spolehlivým mustrem, zaklínaným pojmem "objemový kontrast" - samotný Prager jej použil ještě v roce 1965 při projektování (nedostavěného) areálu MatFyz UK na Pelc-Tyrolce. "Obvodové stěny tvoří lehké ocelové zavěšené panely o síle 8 cm, jejichž tepelný odpor je roven cihelné zdi o síle 65 cm." A právě tento lehký plášť představoval asi největší české novum této stavby - na rozdíl od prosklených stěn bruselského pavilonu šlo o skutečnou závěsovou stěnu, díky Pragerově houževnatosti v domácích podmínkách vyvinutou jako prototypová série. ("... ve Výzkumném ústavu stavební výroby inž. Pařízkem a s. Borem za technické spolupráce Kovony Karviná a závodu v Boleticích".) I tzv. boletické panely ovšem časem, jakožto jediná dostupná alternativa montovaných betonových stěn, v běžné produkci zplaněly - a rozplevelily se. Také další řešení, které si u této stavby vynutily komplexní rozvody laboratorních provozů, tedy montované příčky mezi laboratořemi a skříňové stěny chodeb, bylo později na různých úrovních rozvíjeno - v Pragerově případě do detailů stavebnicového systému dílců Gama. Všechna tato řešení jsou nesena představou technologické perfekce stavby, montované z dílů, průmyslově vyráběných z nových hmot. V době prvních kosmických letů to nebyly představy nikterak neobvyklé, tématem i u nás reflektovaného kongresu UIA roku 1961 v Londýně byla právě "Nová technika a její vliv na architekturu" a Prager na toto téma roku 1963 publikoval rozsáhlou stať, ve které kritizuje zaostávající československou stavební technologii, nedostatečně inovativní na to aby se stala zdrojem nových forem. [4] Tímto "technologickým materialismem" [5] se však Pragerův přístup, projevený plně poprvé na budově Makromolekulárního ústavu, nevyčerpává. Nezbývá než znovu citovat další jeho text, vlastně pouhý jeden odstavec v článku o soutěži "Sklo ve stavebnictví", který však svou dikcí opustil tehdy běžné psaní. "Vize moderní architektury byla vždy spjata se sklem jako základním výtvarným i stavebním elementem. Čirost a ryzost, třpytná elegance, subtilnost i měkkost zrcadlení, studená vznešenost i barevná hýřivost, kvalitativní vněm pocitu trvalosti a stálosti, věcnosti a reality, průzračnost a krystalická čistota i jemnost, hrdost a velkolepost jsou emotivní znaky, o něž se opírá fantasie slohu budoucích desetiletí, a které jsou konkretizovány vněmy a působením skleněných ploch v architektuře." [6]
Pragerova architektura tohoto období je často dávána do souvislosti s Miesovými americkými stavbami (Lake Shore Drive 1948-1951, Seagram Building 1954-1958) a sám Prager se k nim údajně hlásil. [7] Miesovo dílo nepochybně českou architekturu mocně ovlivnilo, teoreticky však bylo přijímáno dosti opatrně. Ještě v roce 1961 píše Pragerův spolupracovník Jiří Albrecht o "estétské a formalistické" Miesově tvorbě, už roku 1962 mají architekti Zdeněk Kuna, Zdeněk Stupka a Olivier Honke-Houfek na prknech první podobu strašnické budovy Strojimportu, která se stane prvním českých pastišem Seagramu, byť dostavěným až roku 1972. Od roku 1966 pak vznikají v Praze další miesovské budovy - sídlo Chemapolu ve Vršovicích (Zdenka Marie Nováková - D. Šestáková) a nakladatelství Albatros na Národní třídě (Stanislav Franc - Luděk Hanf - Jan Nováček). Ve všech těchto případech šlo již o závěsové stěny italské firmy FEAL. Pragerův Makromolekulární ústav se svou křivkou nízkého křídla, a především "rámováním" etážové desky půdorysně zalomenou průčelní plochou technického podlaží a vertikálních komunikací, pokrytou odlišným fasádním rastrem, se ale spíše blíží středoevropské verzi mezinárodního stylu, kterou u nás, zejména v souvislosti s interiérovou tvorbou, označujeme jako brusel. [8]
Rekonstrukce budovy Ústavu makromolekulární chemie byla dokončena roku 2002 podle projektu Miloslava Pavlíka, Pragerova dlouholetého kolegy. Původní záměr Investičního odboru AV ČR nahradit technicky dožilé závěsové stěny napodobeninou či zděnou fasádou byl zvrácen nejen intervencí Karla Pragera (+ 31. 5. 2001), ale také rozhodnutím MK ČR zapsat budovu na Ústřední seznam památek (24. 5. 2000). Nový závěsový plášť stavby nakonec evokuje, v rámci finančních možností investora velmi úspěšně, vzhled původního. Pro srovnání - v téže době byla dokončena rekonstrukce Lever Building [9] (SOM, Gordon Bushaft, 1951-1952). Stavba, pro vývoj architektury ve Spojených Státech asi podobně důležitá jako Pragerův ústav pro prostředí československé, byla prohlášena za památku roku 1992 a poté dostala nové závěsové stěny, projektované opět kanceláří SOM, která úspěšně použila dnešní způsob konstrukce při zachování původního vzhledu budovy. Parter Lever Building dnes zdobí původně zamýšlené sochařské lavice od Isamu Noguchiho, "Makráč" roku 2005 pomník Otto Wichterleho od Michala Gabriela. "Z dějin české novodobé architektury mnohé budovy se závěsovými stěnami po necitlivých rekonstrukcích vypadly, ale Pragerův ústav na Petřinách v nich i po své rekonstrukci zůstal." [10]


[1] Karel Prager, Konference "Sklo ve stavebnictví", Architektura ČSSR XX, 1961, s. 295-298.
[2] Karel Prager, Projekt Ústavu makromolekulární chemie ČSAV v Praze, Architektura ČSR, XIX, 1960, s. 528-536; Karel Prager, Ústav makromolekulární chemie ČSAV v Praze, Architektura ČSSR XXIV, 1965, s. 653.
[3] Miroslav Koukolík, Poznámky k realizaci Ústavu makromolekulární chemie, Architektura ČSSR XXIV, 1965, s. 656 a 658.
[4] Karel Prager, Technika stavby a architektura, Architektura ČSSR XXII, 1963, s. 294-296.
[5] Rostislav Švácha, Česká architektura 1956-1963, in: Marie Judlová (ed.), Ohniska znovuzrození, Praha 1996, s. 243-256, zde s. 250; srov. též Rostislav Švácha, Architektura 1958-1970, in: Rostislav Švácha, Marie Platovská (eds.), Dějiny českého výtvarného umění VI/1, s. 41-70, Praha 2007.
[6] Karel Prager, Sklo ve stavebnictví, Architektura ČSSR XXII, 1963, s. 385.
[7] Radomíra Sedláková, Karel Prager, Prostor v čase, (Katalog výstavy v Galerii Jaroslava Fragnera), Praha 2002, s. 6.
[8] Lenka Tichá, Středoevropská architektura v letech 1956-1963 a bruselský styl, Umění XLIX, 2001, č. 2, s. 151-160.
[9] Architectural Record, June 1952.
[10] Rostislav Švácha, Průkopnická rekonstrukce průkopnické stavby, Stavba X, 2003, č. 1, s. 50-51; srov.: Miloslav Pavlík, Rekonstrukce obvodového a střešního pláště na objektu Ústavu makromolekulární chemie AV ČR v Praze, Stavba X, 2003, č. 1, s. 52-56; Miloslav Pavlík, Rekonstrukce Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, Architekt XLIX, 2004, č. 1, s. 14-15; Rostislav Švácha, Tři dobré rehabilitace poválečné architektury, Zprávy památkové péče LXV, 2005, č. 5, s. 393-396.

Některé texty a dobové snímky stavby je možno nalézt přímo na stránkách ÚMCH.












Autor: Lukáš Beran, 25.02.08
Návštěvnost: 51953 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
Rekonstrukce ježek 26.11.13 21:19
ad Rekonstrukce IK 27.11.13 01:20
Rekonstrukce 2 ježek 27.11.13 20:36
Idealismus IK 28.11.13 23:39
Opakovat chyby, či je napravovat? Dr.Lusciniol 29.11.13 12:56
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Září 2017
arrow
 
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.