Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Renovace oranžérie u zámku Lednice na Moravě

Autor: OK-Design Brno
Adresa: Zámek 1, Lednice, Česká republika
Web: www.pamatkybrno.cz
Náklady: 43 300 000 CZK Projekt: 1995-97
Realizace: 1997-2004 Zastavěná plocha: 1304 m²
Obestavěný prostor: 6181 m³

O novostavbě „oranžerijního skleníku“ uvažoval Alois Josef II. kníže z Liechtensteinu již v září roku 1840. Na místě dnešní stavby stály původně tři objekty, které byly v souvislosti s výstavbou skleníku zbořeny. Těsně vedle zámku se nacházelo zámecké divadlo, na něž navazovala původní barokní oranžérie. V závěru, ve svahu nad rybníkem, stával klasicistní chrámek múz od architekta Engela, z něhož se za katakombami v prostoru kanálu zachovala opěrná zeď. Podle archivních materiálů demolice těchto objektů proběhla v letech 1842 až 1843. Práce na novostavbě oranžérie začaly dne 16. července 1843.
Je zřejmé, že současný skleník, který je čistě klasicistní, vznikl k úplně jiné podobě zámku, než je jeho dnešní, novogoická. Když byl v roce 1845 dokončen, areál tvořily barokní konírny Fischera z Erlachu a barokně-klasicistní zámek. Regotizace lednického zámku podle návrhu architektů Wingelmüllera a Heinricha byla dokončena až roku 1858. Klasicistní skleník představovala nejmodernější stavbu komplexu, v rámci regotizace zámku však musel být stylově upaven.
V původní podobě sloužil do roku 1939, kdy došlo k jeho rozsáhlé rekonstrukci, jež částečně upravila charakter některých prvků. Později proběhly pouze dílčí úpravy, řešící jen lokální problémy spojené s havarijním stavem konstrukce. V průběhu roku 1995 byla zahájena projektová příprava celkové památkové obnovy, neboť nosná konstrukce i ozdobné prvky začaly bezprostředně ohrožovat bezpečnost provozu (jak konstrukce, tak vegetace).
Nejprve bylo nutné obnovit systém vytápění. Tato rekonstrukce proběhla v letech 1997-1998. V roce 1998 se po dokončení průzkumů průzkumů započalo s obnovou pěti vstupních portálů. Práce v interiéru byly dokončeny k 1. listopadu 2001 a do dubna 2002 byla obnovena i veškerá vegetace. Nově byly zhotoveny i systémy zateplení severní a zastínění jižní strany objektů.
Nosná konstrukce nadzemní části vlastního skleníku je dlouhá 92 metrů, široká 14 a vysoká 10 metrů. Realizována byla jako kombinace kamenných prvků – sokl skleníku, železných tyčí tvořících jádra 44 sloupů, železných profilů nesoucích vlastní zasklení 65000 skleněných tabulek ve tvaru šupin a dřevěných průvlaků spojujících hlavice sloupů, a to jak ve směru podélném, tak i příčném. Originální je pojetí konstrukce a výzdoby jednotlivých nosných sloupů skleníku, které bylo řešeno pomocí litinových návleků na přibližně 7 centimetrů tlustou masivní železnou tyč. Litinové prvky ve tvaru bambusových stonků byly dozdobeny květy, plody a listy banánovníku vyrobenými z téměř čistého zinku. Velmi zajímavý je detail řešení konstrukce sloupů v řezu. Spára mezi železnou tyčí a litinovým návlekem byla původně vyplněna sádrou, vzniklé kyselé prostředí se projevilo poruchami zapříčiněnými korozí na sloupech. Železné konstrukce dodávaly sobotínské železárny bratří Kleinů. Strop skleníku byl dřevěný s rákosníkovým podhledem omítnutým vápennou omítkou. Sklením má také tři vnitřní klasicistní portály. Konstrukce venkovních portálů byla železná, ve střední části se vstupními dveřmi a nad nimi s výklopnou větrací lunetou.
autorská zpráva

Na místě staré oranžérie, do níž bylo přes zimní období ukládáno na 3000 citroníků a pomerančovníků zdobících zámecky park, vystavěl v letech 1843-1845 anglický architekt Peter Hubert Desvignes podle vzoru londýnského zimního skleníku novy skleník, dlouhý 92 m, široký 13 m a vysoký 10 m, jako první svého druhu v Rakousku. Železná konstrukce, kterou vyrobila firma bratří Kleinů ze Sobotína na severní Moravě, je kryta skleněnými šupinovými taškami. Ve skleníku je dnes pěstováno na 250 druhů tropických a subtropických rostlin. Počátky lednického zámeckého parku jsou spojeny s renesanční vývojovou fází zámku. Od třicátých let 17. století byla renesanční zahrada postupně barokizována v duchu francouzských parků s geometrickým členěním záhonů. Od konce 18. století v souvislosti s nástupem nového myšlenkového a uměleckého chápání světa došlo k postupné přeměně francouzského parku v rozsáhlý park anglicky, jehož novou podobu umožnily i rozsáhlé terénní a meliorační úpravy krajiny v blízkosti zámku. Park byl protkán alejemi směrujícími ke klasicistním, empírovým a romantickým saletům rozesetým v krajině. V bezprostřední blízkosti zámeckých objektů je dochována geometrická stylizace záhonů, doplněná kašnou a řadou kamenných váz a plastik pocházejících většinou z 18.-19. století, majících nezřídka alegorický význam, jako např. plastika ženy s rozvinutými plány, kružidlem a úhelníkem, která symbolizuje stavitelské umění. Lednicko-zámecký park patří dnes k nejvýznamnějším dochovaným parkům ve střední Evropě. Jeho dendrologické a botanické bohatství je mimořádné, neboť zde byly záměrně prováděny výsadby domácích i exotických dřevin několika stovek rostlinných druhů s převážně okrasným charakterem. Ve druhé půli 19. století byl knížecím zahradníkem a od roku 1889 pro své zásluhy o parkové úpravy ředitelem zahrad Wilheim Lauche, který v roce 1895 založil v Lednici zahradnickou školu, předchůdkyni vysokého zemědělského školství v tomto jihomoravském městečku.
Zdroj: autorská zpráva
Vložil: Petr Šmídek, 17.07.07
Návštěvnost: 67555 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
tak hlavně že to nespadlo Hedulina 25.03.08 12:08
hm? milan 25.03.08 16:54
lednická oranžerie andrea 09.12.08 12:32
Eva 09.12.08 13:48
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Březen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.