Studentský dům Poljane

Slovinské ministerstvo školství od 90. let pravidelně pořádá architektonické soutěže, v nichž častokrát dostali příležitost také začínající architekti, kteří na jedné straně byli mladí a nezkušení, ale na druhou stranu měli bohaté zkušenosti ze studijních pobytů v zahraničí, které mohli při koncipování svých soutěžních návrhů zužitkovat. Stavby pro vzdělávání nepředstavují pouze školy, menzy nebo sportoviště, ale také koleje, kde studenti tráví většinu svého volného času, ale kvalita ubytování tomu neodpovídá.
V téměř třísettisícové Lublani studuje na vysokých školách přes 36000 žáků. K tomu je třeba přičíst další stupně vzdělávání, což v přepočtu na obyvatele okamžitě řadí Lublaň mezi největší univerzitní města v Evropě. Celkem 20000 studentů není zdejších a musí během studií hledat ve městě ubytování, přičemž koleje nabízí jen 7500 lůžek. Místní univerzita společně se slovinskou vládou se snaží tuto situaci řešit sítí soukromých aktivit podílejících se na budování nových ubytovacích kapacit pro studenty.
Jedním z prvních příkladů této spolupráce jsou koleje na pravém břehu řeky Lublanica pouhých deset minut chůze od centra města. Toto území zůstávalo po dlouhá léta bez povšimnutí, až zde v polovině 90. let po dokončení Kobeho střední zdravotnické školy započal čilý stavební ruch. Návrh ubytovny od lublaňského ateliéru Bevk Perović arhitekti může směle konkurovat západoevropskému standardu. Snaha této lublaňské dvojice architektů nabízet za každou cenu vždy něco výjimečného se dlouhodobě vyplácí jim i jejich klientům.
Projekt studentského bydlení tvoří 56 bytových jednotek celkem pro 224 studenty. Dvojice ubytovacích křídel paralelních s Poljanskou ulicí vyrůstá ze společné podnože nabízející studentům bohaté zázemí. Řada veřejných funkcí (studovny, společenské místnosti, prádelna, posilovna, parkoviště kol) je koncentrována v nízké prosklené základně uspořádané kolem otevřeného centrálního dvora. Nad nimi se pak ve dvou blocích vznáší studentské obytné jednotky. Studentské byty jsou uspořádány kolem centrálního servisního jádra obsahujícího koupelny a kuchyně s jídelnou pro dva pokoje, které se na fasádě projevují jako velké 'oči' hledící do ulice. Přiléhající studentské ložnice jsou stíněny od ulice řadou rozkládacích perforovaných hliníkových panelů, které ochraňují privátní život studentů od pouličního hluku. Prosklená budova ukrytá za děrovanou hliníkovou fasádou přímo neodhaluje, co se uvnitř odehrává, ale dává pouze tušit. K vysokému standardu celého objektu přispívá i designové vybavení pokojů. Na studentská léta v kolejích Pojane nepůjde jen tak zapomenout. Absolventi odchovaní těmito kolejemi budou nejspíš chtít žít i nadále v podobném prostředí a obrátí se zakázkou svého vlastního bydlení na architekty. I tak lze budovat architektonické povědomí ve společnosti.