Nádražní poštovní úřad v Brně
Fuchs navrhl tento objekt se složitým provozem velmi variabilně, počítalo se s budoucími častými zásahy do dispozice a případným rozšiřováním. Kompozičně klidné průčelí výborně ukrývá rušný vnitřní provoz v několika různých výškových úrovních. Ocelová konstrukce je napojena na mohutnou železobetonovou základovou vanu, kterou na tomto pozemku s nepevným podložím navrhl statik Boleslav Bloudek.
V současné době je tato budova důkazem faktu, že funkcionalistické budovy potřebují zvýšenou péči - ušmudlaný zevnějšek působí na okolí doslova odpudivě.
»Poněvadž místo, určené pro novostavbu pošty, dozná při nové regulaci změn, je nutné počítat také s radikálním přizpůsobením a také případným rozšířením dnešní novostavby. To byl první z důvodů pro určení konstruktivního systému stavby, který byl zvolen jako ocelová kostra se snadno měnitelným vnitřním rozdělením. Poněvadž pro běžné stavby je ocelová kostra výhodná teprve od většího počtu pater, zdála by se zde zbytečná. Pro toto rozhodnutí zde však byly ještě jiné závažné důvody. Staveniště je pro požadovaný program stísněné, vnitřní provoz nesmírně složitý a v každém patře úplně jiný. Do hlavních prostor jsou podle potřeby zavěšována pracoviště pomocná neb podřadná a mechanické transportéry prolínají navzájem patra svislým i vodorovným způsobem. Pro tuto složitost vnitřních funkcí a krajní šetření s místem vyhovuje jedině ocelová kostra, která mimo úplnou volnost vnitřního rozdělení znamená sedmiprocentní zisk na užitkové ploše půdorysné ve všech patrech. Konečně byl ještě třetí důvod k volbě této konstrukce. Stavba stojí vlastně ve starém hradebním příkopu, v náspu hlubokém osm metrů, který je od šesti metrů hloubky úplně rozbředlý spodní vodou. Proto byly založeny pod dlažbou ulice dva kompaktní a těžké suterény, které tvoří mohutnou a vystuženou železobetonovou vanu. Na výstuži této vany stojí poměrně lehká ocelová kostra, vyplněná nejlehčím materiálem, rozdělená skleněnými stěnami a lehkými příčkami. Různost vnitřních prostorů, ke které přistupuje rozdílnost v používání v době noční nebo denní, vesměs veliké požadavky při topení, větrání, osvětlení, čištění a hlavně opotřebení, staví architekta před obtížné úkoly, jejichž řešení předpokládá hlavně dobrou souhru všech speciálních projektů a potřeb v jeden veliký pracovní stroj, do kterého lze umístit až 1000 poštovních pracovníků. V budově se zpracovává vlastně veškerá do Brna došlá i z Brna odeslaná pošta, ať listovní, peněžní nebo balíková. Jsou to statisíce úkonů denně. Důležitá je také doprava novin. Zpracovaný materiál odchází vesměs z perónů nebo je ukládán do poštovních vlaků, pro jejichž přímé napojení s poštovní budovou se bude stavět poštovní tunel, který bude napojovat všechna nádražní nástupiště. Významnou úlohu má zde průčelí budovy. Přes velikou vnitřní rozmanitost místností, přes jejich různé výšky a uspořádání lze přece rozdělit celé průčelí z náměstí nádražního do dvou hlavních podlaží, na které se napojuje střešní nadstavba. Rytmus dvou hlavních podlaží prochází průčelím a klidným způsobem shrnuje vnitřní bohatost. Původně zamýšlené obložení fasády kamenem bylo z úsporných důvodů zaměněno za umělé materiály, pouze u hlavního vchodu zůstala menší plocha zachována v přírodním kamenu. Projekt poštovní budovy je příkladem kolektivního technicko-provozního a konečně i architektonického díla.«
Zdeněk Kudělka, Bohuslav Fuchs a Brno, NČSVU, 1965, s. 100
V současné době je tato budova důkazem faktu, že funkcionalistické budovy potřebují zvýšenou péči - ušmudlaný zevnějšek působí na okolí doslova odpudivě.
»Poněvadž místo, určené pro novostavbu pošty, dozná při nové regulaci změn, je nutné počítat také s radikálním přizpůsobením a také případným rozšířením dnešní novostavby. To byl první z důvodů pro určení konstruktivního systému stavby, který byl zvolen jako ocelová kostra se snadno měnitelným vnitřním rozdělením. Poněvadž pro běžné stavby je ocelová kostra výhodná teprve od většího počtu pater, zdála by se zde zbytečná. Pro toto rozhodnutí zde však byly ještě jiné závažné důvody. Staveniště je pro požadovaný program stísněné, vnitřní provoz nesmírně složitý a v každém patře úplně jiný. Do hlavních prostor jsou podle potřeby zavěšována pracoviště pomocná neb podřadná a mechanické transportéry prolínají navzájem patra svislým i vodorovným způsobem. Pro tuto složitost vnitřních funkcí a krajní šetření s místem vyhovuje jedině ocelová kostra, která mimo úplnou volnost vnitřního rozdělení znamená sedmiprocentní zisk na užitkové ploše půdorysné ve všech patrech. Konečně byl ještě třetí důvod k volbě této konstrukce. Stavba stojí vlastně ve starém hradebním příkopu, v náspu hlubokém osm metrů, který je od šesti metrů hloubky úplně rozbředlý spodní vodou. Proto byly založeny pod dlažbou ulice dva kompaktní a těžké suterény, které tvoří mohutnou a vystuženou železobetonovou vanu. Na výstuži této vany stojí poměrně lehká ocelová kostra, vyplněná nejlehčím materiálem, rozdělená skleněnými stěnami a lehkými příčkami. Různost vnitřních prostorů, ke které přistupuje rozdílnost v používání v době noční nebo denní, vesměs veliké požadavky při topení, větrání, osvětlení, čištění a hlavně opotřebení, staví architekta před obtížné úkoly, jejichž řešení předpokládá hlavně dobrou souhru všech speciálních projektů a potřeb v jeden veliký pracovní stroj, do kterého lze umístit až 1000 poštovních pracovníků. V budově se zpracovává vlastně veškerá do Brna došlá i z Brna odeslaná pošta, ať listovní, peněžní nebo balíková. Jsou to statisíce úkonů denně. Důležitá je také doprava novin. Zpracovaný materiál odchází vesměs z perónů nebo je ukládán do poštovních vlaků, pro jejichž přímé napojení s poštovní budovou se bude stavět poštovní tunel, který bude napojovat všechna nádražní nástupiště. Významnou úlohu má zde průčelí budovy. Přes velikou vnitřní rozmanitost místností, přes jejich různé výšky a uspořádání lze přece rozdělit celé průčelí z náměstí nádražního do dvou hlavních podlaží, na které se napojuje střešní nadstavba. Rytmus dvou hlavních podlaží prochází průčelím a klidným způsobem shrnuje vnitřní bohatost. Původně zamýšlené obložení fasády kamenem bylo z úsporných důvodů zaměněno za umělé materiály, pouze u hlavního vchodu zůstala menší plocha zachována v přírodním kamenu. Projekt poštovní budovy je příkladem kolektivního technicko-provozního a konečně i architektonického díla.«
Zdeněk Kudělka, Bohuslav Fuchs a Brno, NČSVU, 1965, s. 100
0 komentářů
přidat komentář
