Kantonální muzeum v Lausanne

Cílem projektu je přeměnit jednu z částí Lausanne na novou uměleckou čtvrť soustředěnou kolem tří hlavních městských muzeí: výtvarného umění, fotografie a Muzea designu a současného užitého umění. Všechny tyto aktivity jsou umístěny ve velmi složitém městském prostředí, které je ovlivněno starými železničními budovami, které jsou v současné době nevyužívané.
Co se týče urbanistického záměru zpřístupnit tuto část města a propojit ji s náměstím Place de la Gare před budovou hlavního nádraží znamenalo obětovat budovu z 19. století, která na místě stála, a vytvořit tak nový veřejný prostor. Záměrem aby, aby tři (nakonec se dva objekty od Aires Mateus sloučily do jedné muzejní budovy - pozn.překl.) nové budovy obklopovaly tento otevřený prostor a zároveň byly chápány jako celek. Návrh tvoří sbírka nalezených fragmentů a začleňuje je od samého počátku. Nový vstupní foyer vystupuje ze zadní fasády bývalého vlakového depa jako objet trouvé (fr. ztráty a nálezy – pozn.překl). Tím se nakonec stal hlavním kompozičním prvkem celého návrhu, z něhož vychází stavební program muzea. Proto hlavní fasáda připomíná pražce na železniční trati nebo oblouky u severní stěny působí jako pružinové mechanismy, které vyvolávají vzpomínku na původní místo a umožňují mu přetrvat jako součást nové budovy i do budoucna.
Stejně jako u velké průmyslové haly, kde má nosná konstrukce vždy přednost před řešením fasád, lze budovu definovat jako obydlenou zeď, která přesně odděluje industriální svět od nového veřejného prostoru.
Tento projekt je založen na zdánlivě rozporuplné rovnováze mezi specifickým místem a formální autonomií stavby podmíněnou jejím solitérním umístěním. Skladba, program i konstrukce se snoubí do jednotného celku, který navzdory výrazné proměně kontextu prokazuje svou platnost a funkčnost.