Dům číslo Nula

Dům Nula (Casa Cero) se nachází v nové zástavbě na okraji Motril, pobřežního města ve španělské provincii Granada. Vzhled této městské čtvrti určily stavební předpisy, z nichž vzešla hustá bloková zástavba s malou mírou soukromí. Dům Nula vznikl v různorodém prostředí na trojúhelníkovém pozemku na konci bloku řadových rodinných domků. Tento pozemek byl dlouhou dobu prázdný. Kvůli svému neobvyklému tvaru představoval výzvu, která byla neslučitelná s běžnou typologií rodinných domů.
Venkovní vzhled i vlastnosti vnitřního prostředí domu Nula se odvíjí podle dvou požadavků jeho obyvatel. První vychází z myšlenky vybudovat izolovaný ostrov, který by se zhmotnil do formálně přesné architektury a obsáhl ambiciózní stavební program na složitém pozemku. Druhý požadavek byl více experimentální a zakládal se na různém užívání prostorů v průběhu dne. V tomto případě se z architektury stal nástroj na zesílení prožitků a vnímání proměnlivosti času a měnících se atmosfér, které na jedná straně vytváří pocit domáckosti a kotví celý objekt v místě. Hlavním cílem je spojit běžný život s fenomenologií, umožnit prožívání života skrze architekturu.
Dům je sestaven z válců, které postrádají ostré rohy, čímž se venkovní i vnitřní prostory neutralizují a zjemňují. Architektura slouží jako nástroj, který pomáhá zesilovat představy o prostoru a čase. Měkké světlo na zakřivených plochách vytváří pocit vyrovnanosti. Jednotlivé válce se vzájemně dotýkají, protínají nebo jsou seříznuty podle stavební hranice pozemku. Seříznuté válce zůstávají vetšinou prázdné a plní funkci vnitřních dvorů, teras a dalších venkovních meziprostorů. Rozmanitost dutin umožňuje každému kruhovému prostoru vytvořil jinou terasu a poskytnout místu jedinečnou identitu. Řada vstupních prostorů a schodišť vytváří bezpočet možností procházení domem. Stejně tak lze libovolně předefinovat a konfigurovat veřejné a soukromé zóny.
Mohutné válce plní také konstrukční úlohu. Jsou do nich zakomponovány otvory pro okna, dveře a různé výklenky sloužící jako úložné prostory. Tloušťka válcových stěn je různá, aby se do nich vešly různě široká okna s plochými skleněnými tabulemi.
Rozpočet domu byl velmi napjatý. Aby bylo možné dosáhnout těchto komplexních forem, bylo zapotřebí přesné zednické práce, kde nešlo využít standardizované prvky. Stropní betonové desky jsou uloženy na nosných stěnách z cihel o různých šířkách a průměru zakřivení (příp. na sloupech). Dveřní a okenní překlady byly odlity na místě. Stejně tak byly provedeny omítky a podlahy. Tímto způsobem bylo možné v pozdějších fázích snadno opravit případné nepřesnosti, které mohly vyplynout z procesu složité stavby. K tomuto tradičnímu způsobu výstavby byly zapojeny soudobé techniky a materiály. Bílý obvodový plášť pomohl scelit různé formy a materiály.