Fierlinger

Otokar Fierlinger

*21. 5. 1888Olomouc, Česká republika
8. 9. 1941
Hlavní obrázek
Biografie
Doc. Ing. arch. Otokar Fierlinger byl nejen zakladatelem moderní české zahradní architektury, ale také významným urbanistou, který stál u počátků českého územního plánování. Vystudoval pozemní stavitelství na Vysoké škole technické ve Vídni. Po praxi v několika stavebních kancelářích vstoupil v roce 1913 do státních služeb na Místodržitelství v Brně, později přešel na Okresní hejtmanství do Olomouce. Od roku 1919 působil na Ministerstvu veřejných prací, kde byl v roce 1934 jmenován přednostou oddělení pro plánování a výstavbu měst. Mezi léty 1920 a 1921 byl na studijní cestě v USA, například na universitě Ann Arbor v Michiganu nebo na Harvardu v Cambridge, kde se seznámil s aktuálními trendy v urbanismu, krajinném plánování, zahradní architektuře i navrhování veřejných prostranství. Velký vliv na něj měl i věhlasný F. L. Wright. Fierlinger se stal znalcem a šiřitelem anglosaské a americké krajinářské školy. Americkou zkušenost dále rozvíjel (např. častou účastí na mezinárodních kongresech), soustředil se především na problematiku rekreačních veřejných ploch ve městech, na krajinnou i zahradní architekturu, na regulační i regionální plány. V roce 1923 byl promován na doktora technických věd. V první polovině 20. let také přijal členství ve výkonném výboru Mezinárodní federace pro bydlení a stavbu měst v Londýně. Hojně přispíval do denního tisku i architektonických periodik svými výpisky z mezinárodních kongresů a literatury, zabýval se urbanismem a regionálním plánováním jak na úrovni teoretické, tak i v pojetí vlastních případových studií. Mezi lety 1930 a 1937 by docentem nauky o stavbě měst na AVU. Dovršením jeho snah se stala samostatná publikace „Zahrada a obydlí“ (1938), ve které shrnul moderní trendy a představil vlastní pojetí zahradní a sadové architektury.
Díky politické kariéře svého bratra Zdeňka Fierlingera se Otokar dostal i k navrhování přestaveb vil a zahrad několika českých diplomatů. Vrcholným počinem se pak staly práce pro prezidenta Edvarda Beneše v Sezimově Ústí. Architekt po celá třicátá léta pracoval na úpravách Benešových zahrad a jejich propojení se sousedními zahradami Ludvíka Strimpla a bratra Zdeňka, vznikl tak jednotný a dodnes působivý parkový celek. Architekt Fierlinger se také zabýval rekonstrukcemi historických zahrad – spolu s Pavlem Janákem rekonstruoval zahradu Černínského paláce nebo Královskou zahradu u Belvedéru. Podílel se rovněž na urbanistickém začlenění sídliště Baba v Dejvicích do komplexu zeleně.
Otokar Fierlinger se za druhé světové války zapojil do odboje, organizoval pomoc rodinám pronásledovaným nacisty a podílel se na výrobě a distribuci ilegálních tiskovin. Dne 8. 9. 1941 však architekt předčasně zemřel po neúspěšné operaci.
Jan Dostalík
Projekty a realizace
Asanační plán obce Kvasnice, 1. pol. 20. let.
Hornická kolonie v Košťanech a Břežánkách.
Rodinná hrobka rodiny Fierlingerů, Olomouc, 20. léta. S Pavlem Janákem.
Projekt tzv. Hradní třídy a Jelení ulice, Praha, 30. léta. S Pavlem Janákem a Janem Sokolem.
Ideová studie úpravy Obory Hvězda, Praha.
Ideová studie úpravy zámeckého parku v Tróji, Praha.
Ideová studie úpravy zámeckého parku v Topoľčiankách.
Úprava zahrady a vily Antonína Schauera, Jevany.
Letní dům a hospodářské zázemí Zdeňka Fierlingera, Sezimovo Ústí, 1930-1931.
Návrh školy, Sezimovo Ústí,  30. léta.
Projekty na začlenění sídliště Baba do komplexu zeleně, Praha – Dejvice.
Zahradní úprava okolí Francouzských škol, Praha – Dejvice, 1. pol. 30. let. S Janem Gillarem.
Rekonstrukce zahrady Černínského paláce, Praha, 1931-1934. S Pavlem Janákem.
Úpravy předpolí letiště Ruzyně, Praha, 1932-1936. S Adolfem Benšem.
Úpravy zahrady pro Ludvíka Strimpla, Sezimovo Ústí, 30. léta.
Adaptace vily Edvarda Beneše, Sezimovo Ústí, zahrada od roku 1930, přestavba vily 1937.
Rekonstrukce giardinetta u Letohrádku královny Anny na Pražském hradě, Praha, 1937-1938. S Pavlem Janákem.
Úprava zahrady Cyrila Bartoně z Dobenína při zámku v Nových Hradech u Litomyšle, 1936-1939.

Výběr z vlastních textů
FIERLINGER, O. Domácí staviva: Příspěvek k osídlování, řešení bytové otázky a o ochraně domoviny. 1. vyd.  Praha: Ministerstvo zemědělství, 1920. 32 s.
FIERLINGER, O. K novodobému utváření měst. Styl, 1920-21, roč. 1 (6), s. 85-93.
FIERLINGER, O. Soustavy volných ploch ve městech amerických. Styl, 1922-23, roč. 3 (8), s. 93-111.
FIERLINGER, O. Asanace venkovské obce Kvasnic na Moravě. Stavba, 1923, roč. 2, s. 102-106.
FIERLINGER, O. Krajinářská architektura v Americe. Volné směry, 1929-30, roč. 27, s. 234-236 a 257-267.
FIERLINGER, O. Mezinárodní kongres pro bytovou péči a stavbu měst v Berlíně 1931. Styl, 1931-32, roč. 11 (16), s. 52-59.
FIERLINGER, O. – ŘÍHA, J. K. Město a upravovací plán. 1. vyd. Praha: Spolek československých inženýrů, 1932, 140 s.
FIERLINGER, O. Řešení rekreačních otázek kulturní cizině. Architekt SIA, 1933, roč. 32, s. 144-145.
FIERLINGER, O. Soudobé snahy v úpravě zahrad. Styl, 1933-34, roč. 13 (18), s. 143-158.
FIERLINGER, O. Regionální řešení rekreačních ploch. Stavba, 1934-35, roč. 12, s. 43-45.
FIERLINGER, O. – MIKUŠKOVIC, A. K osídlovací otázce v Československé republice. Stavba, 1934-35, roč. 12, s. 133-138.
FIERLINGER, O. Kongresy: Mezinárodní kongres pro stavbu měst a bytovou péči v Londýně. Stavba, 1934-35, roč. 12, s. 186.
FIERLINGER, O. Příklady budování městských rekreačních ploch. Architekt SIA, 1936, roč. 35, s. 142-144.
FIERLINGER, O. – MIKUŠKOVIC, A. – VANĚČEK. J. Regionální plánování. Referát na mezinárodním kongresu pro stavbu měst a bydlení v Paříži. Sborník MAP, 1937, roč. 11.
FIERLINGER, O. Zahrada a obydlí: Základní zásady zahradní komposice. 1.vyd. Praha: Jan Laichter, 1938. 55 s.
FIERLINGER, O. O pražských sadových a rekreačních plochách. Krása našeho domova, 1939, roč. 31, s. 9-12, 33-37.
FIERLINGER, O. Plánovací komise pro hl. město Prahu a okolí. Architektura, 1940, roč. 2, s. 74.

Zdroje
DOSTALÍK, J. Projevy environmentálního myšlení v české teorii architektury a urbanismu první poloviny 20. století. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, 2010. 84 s. Vedoucí diplomové práce Ing. arch. Magdalena Hledíková.
STARÝ, O. Dr. Otokar Fierlinger † 8. IX. 1941. Architektura, 1941, roč. 3, s. 209.
VLČEK, P. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. 1. vyd. Praha: Academia, 2004. s. 172.
KOLÁŘ, M. –  DRHA, V. Edvard Beneš v Sezimově Ústí: vila, zahrada, domov. 1. vyd. Praha: Prostor, 2004. 349 s..
KOLÁŘ, M. Teoretik urbanismu a tvůrce zahrad. Architekt, 7/2008, roč. 54, s. 86-87.