František Albert Libra
*8. 4. 1891 – Herálec, Česká republika
†3. 6. 1958 – Praha, Česká republika
Biografie
Narozen 8. 4. 1891 v Českém Herálci. Studium architektury na české (1910-13) a německé (1913-16) technice v Praze. V letech 1916-20 v armádě, r. 1920 zakončuje vysokoškolská studia přerušená válkou. Od roku 1921 samostatný architekt. Studijní cesty po Evropě. Široké kulturní zájmy: aktivně hudba-violoncello, historie, filozofie. Spolupráce s Autoklubem RČS. Dokumentace svých četných prací vystavuje na mezinárodních výstavách v Praze, Bruselu, Paříži (stříbrná medaile). V letech 1948-52 zaměstnán ve Stavoprojektu, 1952-58 v Energoprojektu v Praze. Umírá 3. 6. 1958 v Praze.F. A. Libra patřil k předním českým funkcionalistickým architektům. Množství jeho soutěžních projektů (cca 50) a zejména množství realizovaných staveb svědčí o jeho mimořádném talentu a píli. Obsáhl široké spektrum architektonické tvorby - urbanismus, obytné budovy, peněžní a léčebné ústavy, jesle a školky, koupaliště, průmyslové stavby, interiéry, avšak i plakáty a drobný design. Jeho budovy se vyznačovaly dokonalým provozním řešením a kultivovaným architektonickým výrazem. Zejména jeho největší a nejznámější realizace - areál sanatoria pro léčbu TBC ve Vyšných Hágách - patří k nejlepším a nejcitlivějším funkcionalistickým stavbám třicátých let u nás.
ing.arch. Kamil Dvořák, DrSc.
Díla
- Regulační plány pražského Barrandova (1923 - později upraven) a Bertramky (1925), Rakovníka (1928), Nitry (1928), Příbrami (1930)
- Hornické kolonie rodinných domků v Jiřetíně, Kopistech, Bílině, Trnovanech a snad nejlepší v Horním Lomu u Mostu, která připomíná anglická zahradní města (1924-25)
- Obytné domy pro státní zaměstnance, Praha-Vršovice, Bulharská 714-720, 705-711; 1928
- Družstevní rodinné domy, Praha-Vinohrady a Strašnice, Rakovník, 1927-31
- Obytné domy, Praha-Pankrác, Budějovická ul. (1931) a Humpolecká ul. (1932-38)
- Spořitelny v Lounech (1927-28), Chrudimi (1929, s V. Ježkem), Rakovníku (1930), Rokycanech (1931) a Kutné Hoře (1938)
- v Rakovníku: škola pro ženská povolání (1927), okresní úřad, keramická továrna (1930), urnový háj (1931) vč. památníku bří Burianů (1928)
- Koupaliště v Rakovníku (1931), Rokycanech (1932), Heřmanově Městci (1933)
- funkcionalistická transformační stanice, Praha 1, Jeruzalémská čp. 1321, 1928
- Obytné domy s malými byty, Praha-Krč, U nových domů čp. 524, 526 (1930-33); Praha-Holešovice, Osadní čp. 1476, 1446 (1930-36) - u všech spolupráce J. Kan
- Obytný dům v prodejnou kožešin, Praha-Vinohrady, Londýnská 81, 1934-36
- Sanatorium pro léčbu TBC, Vyšné Hágy ve Vysokých Tatrách - ve své době jedno z největších a nejmodernějších sanatorií v Evropě; soutěž 1932 - 1. cena, realizace 1933-38, spolupráce J. Kan
- Ústřední sociální pojišťovna, Praha-Smíchov, Křížová čp. 2883, 1935 - s J. Kanem
- Vila řed. A. Grossmanna, Praha-Hlubočepy, Barrandovská 29, 1937
- Tovární budova na výrobu kyslíku a dissousplynu firmy Hydroxygen, Praha-Hlubočepy, Prokopské údolí, 1937 - v r. 1989 zařazena do seznamu nemovitých kulturních památek
- vynikající tovární budova švédského koncernu AGA na výrobu kyslíku a dissousplynu, Praha-Vysočany, Kolbenova 38, 1938-39
- znak Autoklubu Republiky československé, 1938
- Závodní kuchyně a jídelna, Libeč u Trutnova, 1947
- Jesle v Úpicích, Praze-Kbelích, Pardubicích, Strakonicích, Plzni, Ústí n. L.-Střekově (1947-48)
- Administrativní budova Energovodu, Gorazdova 24, roh Resslovy ul., Praha, 1953-56
- architektonická spolupráce na elektrárně Tisová, 1955-57
Literatura
- Schürer, O.: F.A.Libra - Nové stavění a bydlení. Vídeň - Praha 1934
- Starý, O.: František Libra. In: Architektura ČSR č. 8/1958
