Jan Víšek

Přední představitel českého purismu a konstruktivismu, ve kterém ale klade důraz na harmonii, úměrnost, čistotu a řád. Velký vliv převážně na jeho urbanistické projekty má studium italské klasické architektury a italského racionalismu (mezi jeho přáteli se mu údajně předzdívalo "Giovanni"). V mládí byl velmi ovlivněn svým učitelem prof. Theodorem Petříkem (údajná spolupráce na Petříkově návrhu brněnského dvadla v době před 1. světovou válkou). Nejprve působil v Praze, kde jeho tvorba vrcholí přestavbou Zemědělského muzea v Kinského sadech, jež Víškovi zajistila uznání daleko za hranicemi. V roce 1924 přichází do Brna a připojuje se zde k celé řadě nadaných architektů. Jako jediný český reprezentant vystupuje s přednáškou "Zásady nové architektury" v rámci brněnského přednáškového cyklu "Za novou architekturu" (dále zde přednášeli J. J. P. Oud, W. Gropius, Le Corbusier, A. Ozenfat a A. Loos). Po studijní cestě do Paříže a dalším setkání s A. Loosem, Le Corbusierem a A. Perretem zakládá v roce 1926 v Brně vlastní architektonickou kancelář a navrhuje řadu děl nesoucích jeho osobitý rukopis. V roce 1928 se spolupodílí návrhem úsporného dvojdomu na vytvoření výstavní kolonie Nový dům.
Bezpochyby nejvýznamnějším Víškovým stavebníkem byl MUDr. Václav Šilhan, pro kterého Víšek navrhl známé sanatorium v Brně a několik letních sídel v okolí Ivančic.
Nejvíce úsilí věnoval návrhu českého Národního divadla (dnes Janáčkova) v Brně. To bohužel nemohl v dobách nástupu komunismu kvůli svému členství v zednářském loži realizovat dle svých představ. Zároveň bylo v roce 1948 zabráněno jeho jmenování řádným profesorem na ČVUT v Praze, kde po válce krátce přednášel.

1910-14 - studium na ČVUT v Praze; studijní cesty po Rakousku a Německu
1919-23 - asistentura na ČVUT v Praze (u prof. Theodora Petříka); 1922 - studijní cesta do Rakouska, Německa a Itálie
1924-26 - smluvní architekt Státního pozemkového úřadu, kancelář pro výstavbu Masarykovy univerzity v Brně; iniciuje založení odbočky Klubu architektů; 1925 - studijní cesta do Německa, Švýcarska a Francie, setkání s Le Corbusierem a A. Perretem
1926 - studijní cesta do Francie, setkání s A. Loosem
1926-49 - samostatný architekt v Brně; studijní cesty do Itálie, Jugoslávie, Dánska, Švédska a Finska. V roce 1937 první studijní cesta zaměřená na divadelní architekturu (Německo, Holandsko, Francie a Švýcarsko)
1937-42 - projektant Družstva pro výstavbu Českého národního divadla v Brně
1946-48 - externí učitel na ČVUT v Praze (dvakrát týdně létá mezi Brnem a Prahou kvůli konzultacím se studenty); po komunistickém puči mu bylo další působení na ČVUT znemožněno. 1947 - studijni cesta zaměřená na divadelní architekturu do Francie, Švýcarska, Itálie, Dánska, Švédska, Holandska, Belgie a Anglie
1949-58 - Stavoprojekt, Brno
1956-57 - generání projektant Státního divadla v Brně; pensionován, dále působí jako externí expert při stavbě divadla